Radek Březina ze Zlína-Kostelce je podle obžaloby šéfem organizované skupiny, která připravila stát o 6,7 miliardy korun. Když ve středu vypovídal u Krajského soudu v Olomouci, zmínil jednu podstatnou část svého nelegálního kšeftování s lihem, za které mu hrozí až 13 let vězení.
Týkala se jeho firmy Morávia-Chem z Hrobic, která fiktivně dodávala kapaliny do ostřikovačů firmám, jež je na oko prodávaly dál až na benzinové pumpy. Vymyšlené obchody se tvářily jako reálné transakce díky fakturám, které si mezi sebou účastnící podvodu vystavovali, takže finanční úřad na nic nemohl přijít.
Březina u olomouckého soudu |
Tímto způsobem Březina vykázal spotřebu lihu, který ve skutečnosti skladoval nebo prodal zákazníkům na výrobu alkoholu a závratně z toho bohatl. I proto společnostem, které pro svůj výnosný trik získal, za dodávku neexistujícího zboží ještě platil.
„Když brali 40 tisíc litrů směsi, tak na faktuře bylo 200 tisíc litrů směsí. Museli jsme fiktivně vyrobit nemrznoucí směsi a prodat je fiktivně odběratelům. Měli jsme je vytipované. Bylo k tomu potřeba mít papíry,“ popsal Březina. „Prodal jsem to třeba za 25 korun, kupec pak dál znovu za 25 korun. To proto, aby se neplatilo DPH. Papírově se to mělo dostat až na benzinky a do skladů,“ doplnil.
Když se Březiny žalobce zeptal, jestli prozradí jména firem, které se do toho zapojily, odmítl to sdělit, aby jejich šéfy neposlal do náruče policie. Pak pokračoval ve výpovědi a raději se od tématu vzdálil.
Případ Cinol soudy v minulosti nevyřešily
Vedení společnosti Morávia-Chem, v níž Březina oficiálně nefiguroval, ale ve skutečnosti ji podle svých slov vlastnil, už kvůli takovým podfukům řešil soud ve Zlíně.
Žalobce se snažil dokázat, že v letech 2000 až 2002 firma pouze fiktivně dodala 700 tisíc litrů nemrznoucí směsi Cinol několika stavebním firmám, včetně zlínské společnosti Zlínstav, a ve skutečnosti líh končil někde úplně jinde.
Před soudem stálo šestnáct lidí, například tehdejší ředitel hrobické firmy Radovan Dalajka (aktuálně je obviněný a ve vazbě, protože podle žalobce pomáhal Březinovi s ovlivňováním svědků). Stíhaní byli také dva lidé z vedení Zlínstavu Pavel Moll a Miroslav Abrahám i někdejší šéf Finačního ředitelství v Brně Miroslav Čáslavský.
Případ dozoroval žalobce Ivo Ištvan, který požadoval pro obžalované několikaleté tresty. Čáslavský měl podle jeho slov předávat komplicům informace o spolupráci policie s finančním úřadem.
„Radil jim také, jak podezření vyvrátit a jak mají vypovídat,“ uvedl tehdy Ištvan.
Po několika rozsudcích a odvoláních nakonec odešly všechny důležité postavy od soudu bez trestu. Zlínský soudce si jen povzdechl, že policie odvedla špatnou práci, protože na odsouzení neměl dostatek důkazů (více zde).
