Půlka škol ve Zlínském kraji neodpovídá Dobešovu ideálu, některé zaniknou

Optimální základní škola, alespoň z pohledu financí, má podle ministra školství Josefa Dobeše dvě třídy v jednom ročníku a nejméně 24 dětí v každé z nich. Tvrdí to experti Sdružení místních samospráv, kteří čerpají z nejnovějšího ministerského plánu na financování škol. Ve Zlínském kraji je škol, které tyto podmínky nesplňují, víc než polovina. Jejich počty se tak budou snižovat.

"Návrh tak, jak je napsaný, výrazně zhorší dostupnost základního školství, hlavně pro děti z malých obcí. A náklady na vzdělání by se tak přenesly na rodiny. Bavíme se ale o základním vzdělání. To musí zůstat dostupné co nejblíže bydlišti dítěte," varuje starosta Tupes Oldřich Vávra.

Změny na školách ve Zlínském kraji

Podle informací Sdružení místních samospráv je ve Zlínském kraji 226 základních škol, které zřizují města a obce. Změny by se dotkly 131 z nich. Z toho 100 je dnes úplných, tedy devítiletých. Ty by zřejmě přišly o druhý stupeň.

Potíže by ale vznikly i obcím. Řada z nich budovy škol v posledních letech opravila a vybavila. Například malotřídka v Přílepích má i bazén a sportovní halu. V Dolní Lhotě zase plánují rekonstrukci příští rok, mají na ni od Unie slíbenou dotaci 20 milionů.

Bývalá starostka Vizovic a poslankyně Alena Hanáková varuje, že ve finále povede rušení škol k vylidňování obcí. "Rozhodně by znevýhodnilo obyvatele venkova a malých měst a reálně by znamenalo odliv mladých rodin," tvrdí Hanáková.

Starosta Dolní Lhoty Vladimír Sobas potvrdil, že se lidé zajímají o to, jestli v obci škola je, když hledají místo k bydlení. "Dovedu si představit, že by si pak raději vybrali obec, kde školu mají," řekl.

Ministerstvo se však brání, že rušení malotřídních škol neplánuje. "Uvědomujeme si, že jsou pro život obce důležité, a chceme, aby v obcích byly," reagovala mluvčí Renáta Bartková Sodomová.

Zohlednit se musí, zda mají žáci kam dojíždět, školy ve městech je nepojmou

V takovém případě by změny hrozily jen devítiletým školám, ze kterých by se malotřídky staly. Žáci by tak dojížděli do vzdálenější školy až od šesté třídy, což už v tomto věku zvládnou bez větších potíží. To mluvčí ministerstva nepopřela.

"Ale pak se musíme bavit o tom, jestli ty děti vůbec mají kam chodit, jestli jim někdo zajistí, aby mohly dojíždět bez dlouhého čekání. Třeba v mikroregionu Buchlov se tak vydá na cestu několik stovek dětí a školy ve Starém Městě a Uherském Hradišti je nepojmou," tvrdí Vávra.

Například ve Zlíně se už řadu let pracuje na tom, aby budovy základních škol nebyly prázdné. "Některé pronajímáme soukromým středním školám, v jiné sídlí církevní základní a mateřská škola," nastínila náměstkyně primátora Alena Zubalíková.

Nejde tedy o krátkodobé aktivity, které by se snadno a rychle vystěhovaly. Ministerstvo předpokládá, že návrh začne platit už od ledna roku 2013.

Prvňáci dojíždět nemohou, nejsou samostatní

"Tou dobou ale dorazí do základních škol děti, které teď plní mateřinky. Minimálně ve Zlíně to tak bude, takže kapacita škol bude naplněná," připomněla Zubalíková. A přidala i další důvod pro zachování malých škol. "Na žáky je tam víc vidět než ve velké škole. Problémy, jako je šikana, záškoláctví či alkohol, se tam snadněji řeší," tvrdí. Podobně uvažuje i starosta Dolní Lhoty.

"Nechat dojíždět prvňáky je problém, nejsou ještě dost samostatní. V tom, aby žáci dojížděli na druhý stupeň, už takový problém nevidím, v tom věku se hlásí třeba i na víceletá gymnázia," podotkl starosta Sobas.

Odborníci z pedagogicko-psychologické poradny ve Zlíně uklidňují, že dojíždějícím dětem žádné větší nebezpečí nehrozí. "Nezaznamenali jsme, že by výskyt případů šikany nebo záškoláctví přímo souvisel s velikostí školy," soudí vedoucí poradny Vladimíra Vyoralová.

Odpůrci návrhu se shodují v tom, že chápou potřebu šetřit. Odmítají však, aby jediným kritériem pro zachování či zrušení školy byl počet žáků. Chtějí, aby se brala v úvahu i členitost regionu a vzdálenosti mezi obcemi a školami. "A aby rozhodnutí předcházela široká debata," řekl Vávra.