Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mozek je jako sval. Když se nepoužívá, ochabne, říká trenérka paměti

  9:34aktualizováno  9:34
Když lidé začnou zapomínat, myslí si, že jde o nevratný proces. Ale není to pravda. Zlínská psycholožka Marcela Sadilová, která se věnuje tréninku paměti, říká, že pravidelná cvičení slouží i jako prevence nemocí.

Marcela Sadilová ze Zlína pomáhá zlepšit paměť seniorům, manažerům, ale také studentům. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Zná to skoro každý. Člověk otevře lednici a najednou neví, co si v ní chtěl vzít. Denně několikrát hledá klíče, nemůže si vybavit, kde ráno zaparkoval auto.

Řada lidí, především těch starších, se v tu chvíli začne bát, že je to příznak počínající nemoci, že mají například nádor na mozku.

„Stejné problémy s pamětí mají ale zástupy dalších lidí. Je to zcela normální,“ uklidňuje v rozhovoru pro MF DNES psycholožka a speciální pedagožka Marcela Sadilová, která se ve Zlíně věnuje trénování paměti.

K této profesi se dostala právě tak, že sama měla občas problémy vybavit si něčí jméno, nevzpomněla si na odborné názvy. Pomoc našla v České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging a sama se stala trenérkou.

Od jakého věku lidé začínají mít problémy s pamětí?
Říká se, že mozek se vyvíjí do 25. roku, poté paměť postupně ztrácí pružnost, člověk se hůře soustředí. Problémy se objevují zhruba po pětačtyřicítce. Lidé pořád hledají brýle, v obchodě při placení jim najednou vypadne PIN kód a podobně. Především vysokoškolsky vzdělaní se s tím velmi špatně srovnávají.

Kdo je Marcela Sadilová

  • působí ve Zlíně
  • vystudovaná psycholožka a speciální pedagožka
  • pracovala jako učitelka pedagogiky a psychologie
  • působila v pedagogickém centru pro žáky s více vadami, manželské a rodinné poradně, v domově důchodců i jako psycholožka na základní škole
  • od roku 2013 je certifikovanou trenérkou paměti
  • spolupracuje s Českou společností pro trénování paměti a mozkový jogging
  • společnost se zabývá pořádáním kurzů pro veřejnost a školením trenérů paměti, jejím hlavním cílem je naučení techniky zapamatování v běžném životě
  • kurzy slibují lidem, především seniorům, zvýšení životní úrovně či zlepšení zdravotního stavu
  • společnost každoročně pořádá osvětovou akci Národní týden trénování paměti

Jaké jsou hlavní příčiny tohoto zapomínání?
Především nesoustředěnost a také fakt, že myslíme na řadu věcí najednou. Například když člověk vaří a u toho myslí na dceru, na úkoly, co musí udělat do práce, a na to, že pak musí ještě vyprat, je přirozené, že jde pro něco do lednice a zapomene pro co.

Jak si lze paměť zlepšit?
Je třeba dostatek spánku, dobrá životospráva, hodně pomáhá chůze. Ale i tak mozek přirozeně stárne; a projevuje se to víc i kvůli tomu, že se dožíváme stále vyššího věku. Navíc se mohou objevit různé nemoci, například Alzheimerova. I starší či nemocní lidé ale chtějí být soběstační, proto je potřeba na sobě pracovat, vytvořit si mozkovou rezervu. Kurzy trénování paměti slouží jako prevence, oddálení vzniku demence, zároveň jsou efektivním trávením času.

Pomáhá, anebo naopak škodí mozku sledování televize?
Lidé, kteří se moc dívají na televizi, mají sice hodně informací, ale špatnou slovní zásobu, často se zadrhávají, protože nejsou aktivní v řeči. Být aktivní je velmi důležité - každý senior by měl třeba denně zavolat dceři a povyprávět jí, co celý den dělal. A že si občas nevzpomeneme na nějaké slovo, je normální. Vždycky říkám, že máme v hlavě obrovskou knihu, a než v ní najdeme to správné slovo, tak to chvilku trvá. Je dobré vzít to s humorem a třeba to slovo opsat šířeji. Ono pak později samo naskočí.

Trénink je určený především starším lidem?
Na kurzu mám pětadvacetileté i osmdesátileté. Stejně tak lidi se základním i vysokoškolským vzděláním. Přicházejí studenti, důchodci i manažeři firem. Velmi to pomáhá například lidem po mrtvici. Lékaři po operaci často nemají kam pacienty poslat - neuropsychologů, kteří se věnují rehabilitaci mozku, ve Zlínském kraji moc není. Pacienti tak zůstanou doma ležet, pak následuje léčebna dlouhodobě nemocných, tam se ale řeší jen hygiena a podobně. Naštěstí ale v Česku funguje organizace, která se věnuje lidem s poškozením mozku. Centrum má v Praze, pobočky jsou v Brně, Plzni a právě u nás ve Zlíně.

Co tedy těmto pacientům nabízíte?
Máme pro ně šestnáctitýdenní intenzivní program, aby se mohli vrátit zpátky do práce. Je důležité nastoupit na něj co nejdříve. Čím déle se trénování funkcí - jako jsou myšlení, vnímání či řeč - oddaluje, tím je to pak horší. Mozek je jako sval, když se nepoužívá, ochabne. Navíc když tito lidé zjišťují, že jim po úraze spousta věcí nejde, tak to radši vzdávají.

Co je při tréninku paměti klíčové?
Hlavním klíčem jsou mnemotechniky, u kterých na věku ani vzdělání nezáleží. Jde o to, naučit se informace do mozku vkládat správně. On pak úplně jinak funguje. Chce to systém.

Jaký?
Na procvičování paměti existuje řada systémů. Jeden z nich je, že si představíte například velký zámek - informace pak ukládáte do jednotlivých komnat, přiřazujete je k jednotlivým předmětům. Opravdu to funguje a při troše tréninku jste schopní zapamatovat si opravdu obrovské množství informací.

A co to časté hledání klíčů nebo brýlí? I na to je univerzální rada?
To taky není o špatné paměti, ale o tom, že dotyčný jednou ty klíče hodí tam a podruhé jinam. Když se naučí dávat je do košíku u dveří, tak je tam najde. A na brýle si může stanovit třeba tři místa v domě. Případně to lze dělat tak, že si sám pro sebe řeknu: „Teď si odkládám brýle na ledničku.“ Nesmíme věci pokládat nesoustředění.

Co dalšího kromě soustředění na kurzu trénujete?
Slovní zásobu, pozornost, orientaci v okolí - to vše ovlivňuje paměť. Dál třeba motoriku, schopnost plánovat, organizovat. Trénujeme také tvořivost - například tak, že mají klienti z písmen slova „restaurace“ vytvořit co nejvíc slov.

Jak konkrétně jednotlivé lekce probíhají?
Někteří lidé se bojí do kurzu přihlásit, že budou vypadat hloupě, že si nic nepamatují. Výsledky všech úkolů ale říká jen lektor, není tam žádné zkoušení jako ve škole. Lidé mívají tendenci se věci nabiflovat. To ale nefunguje. Účastníci dostávají domácí úkoly, často pak mají radost, kolik toho vlastně vědí. Pro starší lidi je to i o tom, že jsou ve společnosti - vzájemně si pak volají, získají nové kontakty. Skupinky jsou maximálně do dvaceti lidí, základní kurz naučí lidi základní mnemotechniky, pak lze navazovat dál.

Hradí tuto péči zdravotní pojišťovna?
Bohužel ne. Ale lidé po úrazech a nemocích dostávají příspěvek na péči, na rehabilitaci, v rámci toho je možné si kurz nechat proplatit.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Zlínský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.