Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Virtuální nevěru mladí netolerují, rizika internetu znají, říká psycholog

  8:15aktualizováno  8:15
Není vhodné, aby rodiče zakazovali teenagerům přístup na sociální sítě. Měli by se ale zajímat, co na nich dělají, říká psycholog Jan Jokl.

Holešovský psycholog Jan Jokl uklidňuje, že spousta teenagerů dobře ví, jak se vyhnout rizikům na internetu. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Seznamky, pornografie, on-line hry. Internet má spoustu nástrah a díky jednoduchému přístupu je dnešní dospívající mládež může všechny pohodlně prozkoumat.

„Pro některé představují nebezpečí, velká část mladých však dobře ví, jak s internetem zacházet a rizikům se vyhnout,“ míní psycholog Jan Jokl.

Na svém kontě má několik studií zabývajících se kyberprostředím a lidi, kterým internet změnil život, zná i ze své praxe.

Opravdu není internet dnešní mládeži nebezpečný?
Když se budeme bavit o generaci patnácti- až osmnáctiletých, umí s ním mnohem lépe zacházet než například dnešní třicátníci. Oni už se narodili do prostředí moderních technologií, je pro ně přirozenou součástí života. A tak, jak si na některé věci dáváme pozor v reálném životě, dávají si pozor oni i ve virtuálním prostředí.

Jan Jokl

  • Narodil se v roce 1984 ve Zlíně.
  • Vystudoval psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci.
  • Dva roky působil jako dobrovolník v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži.
  • Od roku 2014 zastává pozici psychologa ve zdravotnictví na Oddělení klinické psychologie v Nemocnici Nový Jičín, kde se věnuje onkologicky nemocným pacientům.
  • Ve vědeckých a výzkumných pracích se zaměřuje na sexuální chování, pornografii a kybersex.
  • Zabývá se neurotickými poruchami, poruchami vyvolanými stresem, poruchami nálad, fobiemi a sexuologií.

Co se na sociálních sítích může přihodit?
Pokud si to dostatečně nepohlídáte, cizí člověk se velmi snadno dostane k vašim osobním údajům, fotografiím, dozví se, co děláte. Při komunikaci s vámi se může vydávat za někoho úplně jiného, než kým ve skutečnosti je. Někdy se stane, že někdo založí váš falešný profil a s ostatními komunikuje vaším jménem.

O co takovým lidem jde?
Často za tím je reklama, snaha oslovit co nejvíc lidí, propagovat nějaký produkt. V menší míře může dojít k opravdovému zneužití dat, nátlaku či vydírání. Ale znova říkám, že většina mladých je schopna tomuto předejít.

Ale příklady, kdy někdo ze školáků vylákal choulostivé fotografie a pak je vydíral, jsou veřejně známé.
Ano, stává se to. Rozhodně je dobře, že se o takových případech píše, protože je to účinná prevence. Na druhou stranu se ale nepíše o tom, že je mnohem častější, že školáci tyhle žádosti o fotky odmítnou. Navíc, mnohdy platí, že větší riziko než od neznámých uživatelů internetu pramení od těch, které známe.

Jak to myslíte?
Uvedu to na příkladu. Jedna z mých pacientek, šlo o asi pětadvacetiletou dívku, měla vztah, který trval pouhý měsíc. Poté, co ho ukončila, to její partner neunesl a začal kolotoč pronásledování – jak osobního, tak virtuálního. Ona odjela do Kanady dělat au-pair, ale pokračovala s ním v komunikaci přes internet a SMS zprávy. To byla bohužel chyba. Rozjelo se něco, co označujeme jako kyberstalking. Sledoval ji na internetu, stahoval její fotky ze sociální sítě, vytvořil profil na její jméno, dokonce kontaktoval její kanadské zaměstnavatele, její rodinu, vyhrožoval jí i jim.

Není to případ pro policii?
Rozhodně, doporučoval jsem jí, ať policii kontaktuje, ale nechtěla, protože za tu situaci sama nesla pocit viny, což bývá u obětí stalkingu běžné. Nakonec pomohla jiná věc – absolutně na něj přestala reagovat. Všechny zprávy a útoky si archivovala, ale neodpovídala na ně. Po půl roce pronásledování skutečně ustalo.

Vraťme se zpátky k těm mladším. Měli by rodiče kontrolovat, jaké stránky jejich dítě navštěvuje?
Rozhodně je dobré mít přehled. Platí, že každý extrém je špatný. Nemá cenu jim stát neustále za zády, vyzvídat a zakazovat. Děti si přístup na sociální sítě a další stránky stejně najdou i mimo domov. Spíše je vhodné projevit zájem o to, co na internetu dělají, bavit se s nimi, a když už je chceme kontrolovat, tak nenápadně. Pro rodiče je to mnohdy o to těžší, že se ve virtuálním světě orientují daleko hůř.

Jsou nebezpečné chaty a seznamky?
Tyto servery fungují už delší dobu, největší boom mají za sebou, ale stále se využívají. Je tu velké riziko anonymity, ale uživatelé o něm vědí. Výzkumy v ČR ukazují, že 95 procent uživatelů zde stejně nehledá skutečné seznámení. Ve virtuálním světě hledají lidi, se kterými mohou například sdílet zájem o stejný koníček, nezávazně diskutovat a vtipkovat. Důvěru a seznámení lidé hledají spíše ve skutečném světě.

Dnes není problém dostat se na stránky s pornografickou tematikou. Je to pro mládež škodlivé?
Na to nemám jednoznačnou odpověď. Ze zákona platí, že přístup na tyto stránky je od osmnácti let, v praxi je to neuhlídatelné. Každopádně se ukazuje, že většina adolescentů dobře ví, že dospělí lidé se nechovají a nevypadají jako herci v těchto snímcích.

A není problém, že místo toho, aby se mladí vodili za ruku po parku, se dnes lehce dostanou rovnou k pornografii?
Ale to platilo i dříve, jen místo videí to byly obrázky v časopisech. Samozřejmě dnes stačí jediné kliknutí a dostanete se často k šokujícím výjevům. Ale jak říkám, neberete je jako normu. Zajímavé je například, že lechtivé snímky často nastiňují promiskuitu aktérů, přitom přístup mladých k nevěře to neovlivňuje.

Jaký je to přístup?
Na toto téma jsme dělali výzkum. Většina mladých k nevěře není tolerantní a považuje ji za seriózní problém. Zabývali jsme se i virtuální nevěrou, což může být jen posílání zpráv, e-mailů či chatování – i toto představovalo problém. Čtvrtina respondentů dokonce považuje virtuální nevěru za větší prohřešek než tu reálnou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Poslanci chtějí zase uspět, nové tváře se strany bojí nasadit výš

Většina stran ve Zlínském kraji, které jdou do parlamentních voleb, sází na staré známé tváře. Noví lidé na čelných pozicích spíš scházejí. Podle politologů...  celý článek

(ilustrační foto)
Ve Zlínském kraji ubývá vody, potoky vysychají. Déšť se nestačí vsáknout

Přestože místy vydatně zaprší, vody v řekách a potocích ve Zlínském kraji stále ubývá. Některé menší toky už jsou prakticky vyschlé a voda se tam drží jenom v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.