V roce 1912 se Zlínem ještě proháněla stáda krav a Tomáš Baťa řešil, jak předejít únavě svých dělníků, kteří za jeho dobře placenou prací cestovali dlouhé hodiny. Nedostatečný pracovní výkon zaměstnanců továrny byl prvním impulsem k budoucím obydlím.
Hlavní rozmach ve stavbě rychlého a levného bydlení ovšem znamenala až 20. léta. Jen v letech 1926 a 1927 vyrostlo na první baťovské čtvrti hned 200 domků naráz.
V rychlém sledu přibývaly další čtvrti – Nad ovčírnou, Zálešná nebo Podvesná.
Výstavba se nezastavila ani po smrti Tomáše Bati, ačkoliv už ve Zlíně stálo přibližně 1 550 domků. Do konce války se toto číslo zvýšilo o dalších 700 budov.