Vyplývá z ní třeba to, že Luhačovice a osm obcí, které pod ně spadají, jsou místem, kde žije nejméně sociálně vyloučených lidí v Česku.
„Historicky vždy platilo, že tady vyloučené lokality nebyly. Ani si neuvědomuji, že by někdy byly v okolních obcích. Jsou tady spíš jednotlivci, ne skupiny,“ řekl tajemník radnice a bývalý starosta Luhačovic František Hubáček.
Dva roky trvající průzkum hledal i odpověď na otázku, zda poslat všechny pětileté děti povinně do školky, jak plánuje vláda. A krajských pozitiv odhalil víc. „Zlínský kraj je na tom velmi dobře co do kvality života a vzdělanosti. Je to takový opak Ústeckého kraje,“ uvedl analytik Demografického informačního centra a jeden z autorů studie Daniel Hůle.
Podobně dobré výsledky jako Luhačovicko vykazují další místa v kraji. Vyšší koncentrace sociálně vyloučených je pouze na Vsetínsku, Valašskomeziříčsku a Bystřicku. I ta však patří do pásma hluboko pod průměrem země.
Zdejší maminky jen zřídka rodí před dosažením plnoletosti
Počet vyloučených lokalit, v nichž žijí převážně Romové, je v kraji v porovnání s Moravskoslezským, Olomouckým nebo už zmíněným Ústeckým krajem minimální. Také vzdělanost mezi Romy je vyšší.
„Navíc rodiny, které žijí ve Zlínském kraji, tady mají kořeny. Nejsou to přistěhovalci ze slovenských osad, které se s prostředím těžko sžívají,“ dodal Hůle.
Podstatný je i fakt, že jen málo zdejších matek má nejvýše základní školu a rodilo před dosažením plnoletosti. To byly jedny z hlavních ukazatelů. Průzkum chtěl odhalit, kolik dětí je reálně ohroženo znevýhodněním při školní docházce. Ze zkušeností přitom plyne, že obvykle pochází z početných rodin, v nichž se na školní výsledky příliš nehledělo.
„Nejde o to, jestli je v kraji hodně vysokoškoláků, ale o to, že tady není mnoho lidí, kteří dosáhli nejvýše základního vzdělání,“ vysvětlil Hůle.
Souvisí s tím i další ukazatel - počet dětí, které opakovaly ročník na základní škole. I ten je zde velmi nízký. Nedospělé maminky hlásí zejména Kroměřížsko a oblast kolem Bystřice pod Hostýnem. Kroměřížsko také vede v počtu matek s nejnižším vzděláním. Znovu ale platí, že jich je podstatně méně, než činí republikový průměr.
Zatímco v celé zemi se matkám mezi 12 a 18 lety narodí 11,12 procenta dětí, na Kroměřížsku je to 8,21 procenta. Nejlepší v kraji je Luhačovicko (3,7 procenta). Naopak třeba v některých oblastech Ústeckého kraje se velmi mladým matkám s nejnižším vzděláním rodí zhruba 30 procent dětí.
Přeplněné školky v kraji nejsou
Protože měl průzkum odpovědět na otázku povinné docházky do školky, zaměřil se především na ně. Kraje rozdělil na obce s rozšířenou působností, které porovnával.
Ve Zlínském kraji jsou pouze tři oblasti, kde je vyšší naplněnost školek než v celé zemi. Vůbec nejvíce jsou naplněné školky na Vizovicku (95,31 %) a Rožnovsku (95,09 %). Nejméně dětí ve školkách hlásí Bystřicko (82,07 procenta). Nikde však není naplněnost přes 100 procent, což by znamenalo, že se některé děti do školky nedostanou.
Krajský Zlín a třiadvacet obcí v jeho bezprostředním okolí má školky naplněné na 92,68 procenta. Zároveň je tady druhý nejvyšší počet odmítnutých žádostí na Moravě. Vede Brno. Neznamená to však, že by se děti do zařízení nevešly. „Je logické, že se to týká velkých měst. Rodiče dávají přihlášku do více školek, jedna dítě přijme, ostatní odmítnou,“ řekl další z autorů studie Štěpán Moravec ze společnosti Tady a teď.
Přímo ve Zlíně letos evidovaly městské školky 2 159 žádostí o přijetí, o místo ve školce však stálo jen 887 dětí. Na 157 z nich se nedostalo, nejpočetnější skupinu nepřijatých přitom tvoří děti, kterým jsou dva roky a méně.
„Objevily se i extrémy batolecího věku, rodiče si mysleli, že když dítě přihlásí v předstihu, školku si tím pojistí,“ poznamenala zlínská radní odpovědná za školství Kateřina Francová. Problém s místy ve školkách zůstává na sídlišti Jižní Svahy. „Jinde už berou i dvouapůlleté děti,“ dodala Francová.
Do konce letních prázdnin se vyřizují odklady školní docházky, radnice tak plánuje, že se další místa ještě uvolní. Umístit chce všechny děti. Pokud se to podaří, bude to po letech, kdy zápis do školky vyvolával v rodičích paniku, pořádná změna.
„Pokud ne letos, nejpozději do dvou let už bude kapacita školek naprosto stačit. Jednak proto, že neustále navyšujeme počty tříd, a také ubývá dětí,“ konstatoval mluvčí radnice Zdeněk Dvořák.
Pětiletých dětí je ve školkách suverénně nejvíce. Pokud by stát nařídil povinnou docházku, školky ve Zlínském kraji by si s tím podle všeho poradily. Výsledek výzkumu však tento nápad označil za nevhodný. V populaci je pětiletých dětí asi 10 tisíc, z nich ohrožených nejvýše 1 500.
A právě ty má zákon dostat do školek. „S nimi však nařízení postihne i řadu dalších rodin, pro které to může být komplikace. Mnohem vhodnější a levnější je cílená pomoc a práce s těmi ohroženými rodinami,“ popsal Moravec.
