Přístroj radnice využila, aby prozkoumala lokalitu kolem kostela, staré radnice a kašny, kterou se chystá rekonstruovat.
"Museli jsme zjistit, jestli nejsou nějaké defekty pod vozovkou. Georadar odhalí různé vrstvy materiálu a volné prostory až do hloubky pěti metrů," vysvětlil místostarosta města Martin Janík.
Zkontaktoval se s Rudolfem Tenglerem z Mělníku, jehož georadar našel už několik pokladů, štol nebo hrobů.
"Když už tady pan Tengler byl, nebylo nic jednoduššího, než mu říci i o údajné tajné chodbě," popsal místostarosta.
Georadar vzhledem připomíná sekačku na trávu. A Tenglerův přístroj učinil přítrž všem nadějím, že by spojnice mezi městem a hradem, jenž už od svého založení plnil významnou strážní a obrannou funkci, skutečně existovala.
Pro historiky žádné překvapení
Historici takovou zprávu očekávali. "Je to jen legenda, historické prameny o žádné chodbě nemluví. Podle pověstí měli v 17. a počátkem 18. století touto chodbou utíkat Kloboučané do bezpečí hradu před vpády cizích vojsk, ať už to byli uherští povstalci, švédská vojska nebo turecké či tatarské vpády," objasnil historik a vedoucí valašskoklobouckého Městského muzea Petr Odehnal.
Realita byla ale zcela jiná. Obyvatelé Klobouk se tehdy uchylovali do lesů a okolních kopců, v nichž se schovávali, dokud nebezpečí nepominulo. Georadar tak potvrdil, že propady či náznaky chodeb, které se v okolí valašskoklobouckého kostela vyskytují, jsou pouze staré kanalizace či menší šachty.
Přístroj však objevil velké sklepní prostory pod budovou spořitelny. "Jedná se o velmi cenné klenuté sklepy, které by v budoucnu šly využít například k podnikatelským záměrům nebo jako výstavní prostor," poznamenal Janík.
"Dříve tam stával pivovar, takže se dalo předpokládat, že takové prostory by se tam mohly ukrývat. Jenže k tomu chyběla jakákoliv dokumentace," dodal Odehnal.