Zahrnuje celkem pětačtyřicet sídel, využívá gravitaci, dohromady čítá několik stovek kilometrů potrubí a lidé díky ní už nemusí používat septiky. Rozsáhlá kanalizace měst a obcí podél Vsetínské a Rožnovské Bečvy, známá jako akce Čistá řeka Bečva, po letech definitivně končí.
„Někde mají hotovo, jinde se dodělávají poslední práce,“ potvrdil Robert Stržínek, místopředseda Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko a starosta Valašského Meziříčí.
Čistá řeka Bečva45 obcí podél toků Vsetínské a Rožnovské Bečvy má vybudovanou kanalizaci. 10 let trvala celá akce. Každá etapa se dělala dva roky, práce začaly v roce 2005. 2 miliardy korun je cena, devadesát procent z ní proplatí Evropská unie |
Jde o místa, která čítají víc než dva tisíce obyvatel. V nich zůstává mimo kanalizaci jen několik málo lokalit, především odlehlé samoty. Například v Ústí u Vsetína se jedná o dva domy.
Naopak třeba v Krhové získalo přípojku jen jednadvacet domů ve dvou ulicích, v Huslenkách zase zhruba polovina obce.
„Dokončujeme terénní práce a různé drobnosti. Druhou polovinu domů uděláme ve vlastní režii. Máme stavební povolení, čekáme jen na dotaci,“ popsal starosta Huslenek Oldřich Surala.
„Je to dluh, který obec vůči lidem má. Když se stavěla první část akce Čistá Bečva, tehdejší zastupitelé to odmítli. Musíme to dohnat,“ dodal.
Kudlík, autor celé myšlenky, se dokončení díla nedožil
Začátek akce se datuje do roku 2005 a od počátku byla rozdělená do dvou částí. Ta první se týkala 103 tisíc obyvatel a vyšla zhruba na miliardu korun.
Mapa s přehledem obcí, kterých se týká projekt Čistá řeka Bečva.
Během druhé, která právě končí, se kanalizace stavěla v osmnácti obcích. Pracovalo se naráz na několika místech, což stavbu urychlilo a především zásadně zlevnilo.
„Technicky to bylo vymyšlené tak, aby splašky pokud možno tekly gravitačně. S cenou jsme se díky tomu dostali velmi nízko,“ řekl už před dvěma lety, kdy druhá etapa začínala, tehdejší předseda Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko Jaromír Kudlík.
Právě on byl autorem celé myšlenky a stál i za tím, že do regionu přišly potřebné peníze z EU. Ta zaplatila až 90 procent celkové částky, která se vyšplhala zhruba na dvě miliardy korun.
„V přepočtu na hlavu to vychází na 74 tisíc. Obvykle se přitom cena pohybuje kolem 100 tisíc korun,“ vysvětlil Kudlík. I díky tomu se podařilo peníze od Unie získat.
Dokončení díla, kterému se věnoval více než deset let, už se Kudlík bohužel nedožil. Zahynul při dopravní nehodě na konci srpna.
Města a obce mohou ovlivnit cenu vodného a stočného
Už po první etapě, která se začala stavět v roce 2005, bylo patrné, že jde o bezkonkurenční věc. A to nejen technicky.
Zvláštností byl i způsob financování. Města a obce, jichž se stavba týkala, se spojily do jednoho společenství, které si vzalo úvěr od banky. Každá obec totiž musela na stavbu přidat ze svého a mnohé z nich by na úvěr samy nedosáhly. Nyní tak peníze splácí sdružení obcí.
Částky se pohybovaly od statisíců po desítky milionů podle toho, jak velká je stavba v katastru. Například pro Krhovou to dělalo 500 tisíc, pro Rožnov 35 milionů korun.
Unikátní je i to, že města a obce společně vlastní Vodovody a kanalizace Vsetín, nově vzniklý majetek do firmy vloží a skrze ni jej budou spravovat.
„To je obrovské bohatství všech těchto obcí. Můžeme ovlivňovat cenu vodného a stočného, zisky se nebudou ztrácet, ale investovat do obnovy a údržby zařízení,“ vysvětlil Stržínek.
Evropská unie celý projekt už v jeho polovině ocenila natolik, že jej dávala za vzor všem novým členským zemím.
Ačkoliv na samém začátku byly práce plánovány až do roku 2020, definitivně hotovo je už letos, o pět let dříve. Stavbu přitom provázely i kuriózní situace, například při výkupu pozemků.
„Naráželi jsme na špatnou vymahatelnost práva. Když občan řekne, že pozemek prodá, a pak se vymluví, že v době podpisu byl opilý, těžko s tím něco naděláte,“ vyprávěl krátce před dokončením prací Kudlík.
