Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miliardy korun pomohly malým obcím na Valašsku ke kanalizaci

  15:43aktualizováno  15:43
V obcích na Valašsku končí největší investiční akce všech dob v regionu – Čistá řeka Bečva. Zajistila vznik kanalizace pro desítky měst a obcí v povodí Vsetínské a Rožnovské Bečvy a její unikátní řešení slouží za vzor dalším zemím Evropské unie.
(Ilustrační snímek).

(Ilustrační snímek).

Zahrnuje celkem pětačtyřicet sídel, využívá gravitaci, dohromady čítá několik stovek kilometrů potrubí a lidé díky ní už nemusí používat septiky. Rozsáhlá kanalizace měst a obcí podél Vsetínské a Rožnovské Bečvy, známá jako akce Čistá řeka Bečva, po letech definitivně končí.

„Někde mají hotovo, jinde se dodělávají poslední práce,“ potvrdil Robert Stržínek, místopředseda Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko a starosta Valašského Meziříčí.

Čistá řeka Bečva

45 obcí podél toků Vsetínské a Rožnovské Bečvy má vybudovanou kanalizaci.

10 let trvala celá akce. Každá etapa se dělala dva roky, práce začaly v roce 2005.

2 miliardy korun je cena, devadesát procent z ní proplatí Evropská unie

Jde o místa, která čítají víc než dva tisíce obyvatel. V nich zůstává mimo kanalizaci jen několik málo lokalit, především odlehlé samoty. Například v Ústí u Vsetína se jedná o dva domy.

Naopak třeba v Krhové získalo přípojku jen jednadvacet domů ve dvou ulicích, v Huslenkách zase zhruba polovina obce.

„Dokončujeme terénní práce a různé drobnosti. Druhou polovinu domů uděláme ve vlastní režii. Máme stavební povolení, čekáme jen na dotaci,“ popsal starosta Huslenek Oldřich Surala.

„Je to dluh, který obec vůči lidem má. Když se stavěla první část akce Čistá Bečva, tehdejší zastupitelé to odmítli. Musíme to dohnat,“ dodal.

Kudlík, autor celé myšlenky, se dokončení díla nedožil

Začátek akce se datuje do roku 2005 a od počátku byla rozdělená do dvou částí. Ta první se týkala 103 tisíc obyvatel a vyšla zhruba na miliardu korun.

Mapa s přehledem obcí, kterých se týká projekt Čistá řeka Bečva.

Mapa s přehledem obcí, kterých se týká projekt Čistá řeka Bečva.

Během druhé, která právě končí, se kanalizace stavěla v osmnácti obcích. Pracovalo se naráz na několika místech, což stavbu urychlilo a především zásadně zlevnilo.

„Technicky to bylo vymyšlené tak, aby splašky pokud možno tekly gravitačně. S cenou jsme se díky tomu dostali velmi nízko,“ řekl už před dvěma lety, kdy druhá etapa začínala, tehdejší předseda Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko Jaromír Kudlík.

Právě on byl autorem celé myšlenky a stál i za tím, že do regionu přišly potřebné peníze z EU. Ta zaplatila až 90 procent celkové částky, která se vyšplhala zhruba na dvě miliardy korun.

„V přepočtu na hlavu to vychází na 74 tisíc. Obvykle se přitom cena pohybuje kolem 100 tisíc korun,“ vysvětlil Kudlík. I díky tomu se podařilo peníze od Unie získat.

Dokončení díla, kterému se věnoval více než deset let, už se Kudlík bohužel nedožil. Zahynul při dopravní nehodě na konci srpna.

Města a obce mohou ovlivnit cenu vodného a stočného

Už po první etapě, která se začala stavět v roce 2005, bylo patrné, že jde o bezkonkurenční věc. A to nejen technicky.

Zvláštností byl i způsob financování. Města a obce, jichž se stavba týkala, se spojily do jednoho společenství, které si vzalo úvěr od banky. Každá obec totiž musela na stavbu přidat ze svého a mnohé z nich by na úvěr samy nedosáhly. Nyní tak peníze splácí sdružení obcí.

Částky se pohybovaly od statisíců po desítky milionů podle toho, jak velká je stavba v katastru. Například pro Krhovou to dělalo 500 tisíc, pro Rožnov 35 milionů korun.

Unikátní je i to, že města a obce společně vlastní Vodovody a kanalizace Vsetín, nově vzniklý majetek do firmy vloží a skrze ni jej budou spravovat.

„To je obrovské bohatství všech těchto obcí. Můžeme ovlivňovat cenu vodného a stočného, zisky se nebudou ztrácet, ale investovat do obnovy a údržby zařízení,“ vysvětlil Stržínek.

Evropská unie celý projekt už v jeho polovině ocenila natolik, že jej dávala za vzor všem novým členským zemím.

Ačkoliv na samém začátku byly práce plánovány až do roku 2020, definitivně hotovo je už letos, o pět let dříve. Stavbu přitom provázely i kuriózní situace, například při výkupu pozemků.

„Naráželi jsme na špatnou vymahatelnost práva. Když občan řekne, že pozemek prodá, a pak se vymluví, že v době podpisu byl opilý, těžko s tím něco naděláte,“ vyprávěl krátce před dokončením prací Kudlík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační foto)
Ve Zlínském kraji ubývá vody, potoky vysychají. Déšť se nestačí vsáknout

Přestože místy vydatně zaprší, vody v řekách a potocích ve Zlínském kraji stále ubývá. Některé menší toky už jsou prakticky vyschlé a voda se tam drží jenom v...  celý článek

Dvanáctý ročník historického festivalu Veligrad 2017 (12. srpna 2017).
VIDEO: Jiná přilba? Vyměnit! Nadšenci do Velké Moravy bazírují na detailech

Jak žili, pracovali, jedli, bydleli nebo bojovali lidé v devátém století, vědí už jen historici a archeologové. Spolek Velkomoravané ale dávnou minulost...  celý článek

Architektka Jitka Ressová baťovský infopoint provozuje.
VIDEO: Krátký animovaný film ukazuje život v baťovském Zlíně

Animátorka z Filmového uzlu Zlín Zuzana Bahulová vytvořila s týmem spolupracovníků krátký animovaný film o baťovské době a způsobu bydlení i života ve Zlíně,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.