Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baťa měl pro cihly důvod, naše doba je jinde, říkali architekti lidem

  14:56aktualizováno  14:56
Unikátní možnost prohlédnout si slavný areál, v němž dříve sídlila firma Baťa, měli zájemci při celorepublikovém Dnu architektury. Za průvodce měli architekty, kteří ukázali, jak se mění původní tovární budovy, které jsou opravené více a které méně zdařile.

Budova číslo 32 baťovského areálu byla po opravě otevřená teprve letos v létě. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Architekti upozornili osmdesátku zájemců na řadu zajímavostí. "Budovy, které mají hranaté sloupy, jsou starší. Ty kulaté začal Baťa používat až později," připomíná architektka Jitka Ressová, která s kolegou Michalem Babicem už potřetí zájemce provázela.

Prohlídková trasa začínala na terase 21. budovy baťovského areálu známé jako mrakodrap, který nyní slouží coby sídlo Zlínského kraje.

"Ve Zlíně se toho momentálně hodně děje," hlásí Ressová. Jako potvrzení těchto slov doléhají na terasu rány z nedalekého náměstí Práce, kde bagr bourá podchod (o jeho opravě čtěte zde), a kousek dál se zase zvolna rýsuje nový Gahurův prospekt (více zde).

Tovární areál patřil ke světovým fenoménům. Když v roce 1937 dostavěli dělníci 21. budovu, byla nejvyšší ve střední Evropě. A už tenkrát v ní fungovala klimatizace.

Z baťovské budovy číslo 21, která je nyní sídlem krajského úřadu, jsou vidět...
Baťovský areál je protkaný železniční sítí, koleje jsou však i kvůli sporům...
Architektka Jitka Ressová při prohlídce baťovského areálu ve Zlíně.

Původní je i dlažba na zemi před ní, ale jen ve směru k 31. budově. "Ještě je i na některých chodnících po městě, ale v areálu už moc ne," říká architektka.

Právě dlažba je jednou z věcí, které na změny v areálu jasně odkazují. Zatímco u sídla kraje dodržují baťovský rozměr, dál už jsou čím dál menší, až se chodníky ztrácejí úplně.

Topolů, které převyšují budovy, už je jen pár. Přitom v době, kdy v areálu stálo na šest desítek staveb, jich bylo vzrostlých daleko víc.

"Mělo to jasný účel. Budovy byly i z padesáti procent prosklené a v létě potřebovaly stín," vysvětluje Ressová.

Dnes topoly střídají nízké městské stromy před policejním ředitelstvím, nebo dokonce keříky před novou poštou. Právě 32. budova, kam se pošta letos v létě přestěhovala, je příkladem jedné z nových proměn baťovských budov. A je vůbec první, která bude sloužit i k bydlení.

Přístupy stavitelů

Kolem ní architekti ukazují různý přístup stavitelů. "Když někdo zatepluje zvenku, je to jednodušší, ale vzhled tím zásadně změní," konstatuje Michal Babic. I proto jsou třeba budovy 14 a 15, kde sídlí Baťův institut, i 23. budova coby sídlo Podnikatelského inkubátoru, které opravoval kraj, zateplené zevnitř.

Na 42. budově jsou rozdíly jasné. Kus stěny je původní i se starými okny. Vedle navazuje moderní zateplená fasáda a na střeše podivná přístavba se zřejmě jedinou sedlovou střechou v areálu.

Dál od vstupu se zřetelněji ukazuje, jak se na dnešní podobě podepsaly majetkové spory.

"Ulice mohly být rozdělené na pěší zóny pro návštěvníky a pojízdné cesty pro podnikatele, lidé tady mohli přirozeně korzovat od galerie k obchodu," naznačuje příznivější variantu Ressová.

Realita je jiná. Úmyslně rozkopané koleje, omezení dopravy i zákazy. Cesty i budovy jsou totiž rozdělené mezi desítky vlastníků, kteří se nechtějí nebo neumějí domluvit.

"V 90. letech město promeškalo šanci dát areál do pořádku," připomíná Karel Říha ze zlínského magistrátu.

Prohlídka pokračuje, architekti při ní upozorňují na zachovalou 44. budovu i monumentální 34. s netradičním čtvercovým půdorysem. Za zdařilou považují proměnu 23. budovy, kde sídlí Podnikatelský inkubátor. A čekají, jak bude vypadat místo, odkud brzy zmizí 24., 25. i 26. budova (více o jejich bourání čtěte zde).

Prohlídka končí po třech hodinách před Baťovým institutem. Je hodně prosklený, betonový, a dokonce má na fasádě i tradiční cihlový proužek.

"Úplně to nechápu," oznamuje Babic. "Baťa měl pro cihlový obklad důvod, ale proč na tom pořád lpíme i v jednadvacátém století, nevím," připomíná architekt, že Baťa budovy neomítal, aby nemusel platit daň.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lokalitu Mezicestí archeologové zkoumali od roku 1999.
Zlínské Mezicestí překryly obchody, bohaté naleziště archeologové opustili

Našli tu zbraně, nástroje, ozdoby, keramiku i tajemné kosterní pozůstatky. Objevili stopy po obydlích či zemědělských stavbách. Získali tady řadu artefaktů...  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

(Ilustrační snímek).
Otrokovice trápí zápach. Starosta viní bývalou kafilerii a sepsal petici

Část Otrokovic obtěžuje zápach. Starosta se svými lidmi proto coby občané iniciovali vznik protestní petice. Podle nich jde zápach z bývalé kafilerie. Ta to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.