Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vedení Zlínského kraje chce snížit dluh a zlepšit fungování nemocnic

  15:06aktualizováno  15:06
Zlepšit zdravotnictví a školství, snížit svou zadluženost a zjednodušit lidem byrokracii. Takový je plán vedení Zlínského kraje podle nově vydaného programového prohlášení.

Koaliční smlouvu podepsali (zleva) Margita Balaštíková (ANO), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Jan Pijáček (ODS) a Miroslav Adámek (STAN). | foto: Jan SalačMAFRA

Trvalo jim přes tři měsíce, než dokument vypracovali. Teď už nové vedení Zlínského kraje, které vzešlo z loňských voleb, svoje plány odhalilo. MF DNES vybrala klíčové oblasti, jichž se změny dotknou.

Nemocnice budou jako jedna

Jedním z nejpalčivějších problémů je zdravotnictví. Zlínská nemocnice má vysoké dluhy a schází jí lékaři i sestry. Kraj už odvolal její vedení a ze čtyř krajských nemocnic vytvořil akciovou společnost s jediným ředitelem.

„Nemocnice by si neměly konkurovat, ale spolupracovat. Do konce letošního října připravíme investiční plán jejich rozvoje,“ plánuje hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Kraj rovněž zavede společné nákupy léčivých přípravků (což už zkoušela minulá koalice, pozn. red.), zdravotnických prostředků a služeb do krajských nemocnic. Díky tomu chce ušetřit. Totéž by se mělo týkat i praní prádla či likvidace odpadu.

„Pokud jde o společné nákupy léčiv, ředitelé nemocnic s tím měli problémy. Například ve Zlíně potřebovali jiná léčiva, protože je tam onkocentrum,“ reagoval opoziční zastupitel za KSČM a bývalý náměstek hejtmana Ivan Mařák.

Až z investičního plánu vyplyne, zda se ve Zlíně postaví nová interna, s čímž se dosud počítalo. „Ve hře je i rekonstrukce, která by ale byla nákladnější než výstavba nového pavilonu,“ sdělil Čunek.

Větší propojení špitálů má také vést k tomu, aby pacienti nemuseli především ve Zlíně příliš dlouho čekat na vyšetření na drahých přístrojích, jako je magnetická rezonance či lineární urychlovač. Měli by mít možnost vyšetření podstoupit dříve v jiné nemocnici, pokud požadovaný přístroj má. Kraj by jim zajistil i převoz.

Nedostatek lékařů chce hejtmanství řešit motivací studentů lékařských fakult, aby po studiu pracovali v krajských zdravotnických zařízeních.

Žáci učilišť budou dostávat peníze

Dalším velkým tématem regionu je nedostatek kvalifikovaných dělníků, který trápí výrobní firmy. Kraj už dříve pod vedením ČSSD podporoval střední a učňovské školy. Současné vedení v tom chce pokračovat. Plánuje, že budoucí zaměstnavatel finančně podpoří „své“ studenty, jimž umožní praxi, a ti u něj po škole budou pracovat.

„Kraj rodičům vypracuje smlouvy, celé to zastřeší a bude objíždět zaměstnavatele. Půjde o několik tisíc korun ročně. Oslovil jsem už asi padesát firem a žádná nebyla proti,“ řekl radní Petr Gazdík, jenž se stará o školství.

Tento model už na pár školách funguje. „Koalice ale nepřichází s ničím novým, ono se toho ostatně moc nového vymyslet nedá,“ reagoval opoziční zastupitel za ČSSD a bývalý náměstek Petr Navrátil.

Gazdík to přiznává s tím, že takto si budoucí dělníky podchycovala už firma Baťa. Podle něho je ale třeba, aby to byl rozšířenější model, o což by se měl zasadit právě krajský úřad.

Chtějí snížit dluh o 600 milionů

Dluh kraje přesahuje dvě miliardy korun a současná koalice chce „upřednostňovat snižování zadluženosti“. Ekonomický náměstek Jiří Sukop (ANO) by rád za čtyři roky srazil závazky o zhruba 600 milionů korun.

„Půjčovat si budeme jen v případě, že budeme nuceni to udělat kvůli čerpání dotací na investice. Hodláme dluh splácet, ne navyšovat,“ popsal Sukop s tím, že současně by mělo jít více peněz do investic.

Navrátil o tom má pochybnosti. „Jak chtějí snižovat dluh a zároveň posilovat investice? Zadlužování a investice jdou ruku v ruce,“ míní. Podle Sukopa může hejtmanství využít vyšších daňových příjmů, které díky šlapající ekonomice rostou, a také úspor.

K tomu lze dospět – aspoň podle programového prohlášení – i založením krajských společností v různých oblastech. Například na hospodaření s vodou, nakládání s odpady nebo v autobusové dopravě, což by znamenalo, že by měl vlastní dopravní společnost.

„Některé kraje tak uvažují, ale je to spíše krajní varianta, k níž bychom mohli přistoupit, pokud bychom měli problémy s dopravci,“ podotkl náměstek hejtmana Pavel Botek (KDU-ČSL).

Na úřad bez papíru, stačí internet

Koalice se také zavazuje, že bude kraj maximálně digitalizovat. Pokud budou obce i občané podávat žádost o dotaci, nebudou ji už muset přinést na úřad.

„Veškeré dotace se budou dát předkládat v elektronické podobě, přílohy bude stačit naskenovat. Papírovou verzi žádostí přitom rušit nebudeme,“ přiblížil náměstek hejtmana Josef Zicha (STAN), který má tuto oblast na starosti. Už teď mohou lidé žádat elektronicky o kotlíkové dotace či o dotace pro včelaře.

Změnu poznají i krajští zastupitelé. Místo papírových podkladů k jednání nafasují tablety, kde si vše potřebné vyhledají. „Ročně stojí tištění materiálů pro zastupitele 100 tisíc korun, za rok a půl se nám investice do tabletů vrátí,“ odhadl Zicha.

Na webových stránkách kraje by také měly být zveřejněny smlouvy kraje a výběrová řízení.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.