Dům umění ve Zlíně

Dům umění ve Zlíně | foto: Jan SalačMAFRA

Zlín získá architektonický skvost, začíná přestavba Baťova památníku

  • 10
Zlínská radnice vybrala firmu, která přestaví cenný Dům umění na původní Památník Tomáše Bati. Práce se rozjedou na začátku listopadu a nemají trvat déle než dva roky. Pak se bude město opět chlubit architektonickým skvostem.

Dnes nevypadá Dům umění ve Zlíně nijak vábně. Po odchodu filharmonie a galerie do lepších prostor je prázdný a chátrá. To se však začne brzy měnit, protože v listopadu odstartuje jeho dlouho očekávaná přestavba zpět na Památník Tomáše Bati.

Jedné z dominant města, která na něj shlíží z návrší, se tak vrátí původní lesk, což v tomto případě platí doslova. Jde totiž o železobetonovou konstrukci s pláštěm ze skla, kterou navrhl ve 30. letech minulého století baťovský architekt František Lydie Gahura.

Původní náklady na přestavbu se odhadovaly na 70 milionů korun. Díky soutěži, již vyhrála firma Zlínstav, se sníží na polovinu.

„Soutěžením zakázky se nám cenu podařilo významně snížit, což je výborná zpráva. Zahájení přestavby už nestojí nic v cestě,“ sdělil primátor Miroslav Adámek.

Podstatou přestavby, na kterou město získalo dotaci 32 milionů korun od ministerstva kultury, bude návrat budovy do její původní, krystalicky čisté podoby.

Díky tomu bude Zlín bohatší o další architektonický skvost. V noci bude zevnitř nasvícený, takže bude zřetelně zářit nad městem jako katedrály v historických městech.

Topení nebude, Baťa byl drsný člověk

V první fázi zmizí nevzhledné přístavby, jež vznikly v 50. letech. Pak se obnaží veškeré konstrukce a začne se se samotnou obnovou. Do interiéru se nakonec opět vrátí kopie letadla Junkers, v němž se v roce 1932 Tomáš Baťa zabil.

„Gahura vyjádřil architektonickými prostředky, tedy především použitými materiály a kompozicí budovy, Baťovu povahu: velkorysost, jasnost, optimismus, vzlet a prostotu. V podstatě jde o studený skleník, kde nic kromě letadla není,“ přiblížil architekt Petr Všetečka, který je autorem návrhu přestavby.

Tomáš Baťa byl úsporný člověk, měl slabost pro inovativní materiály

„Chtěli bychom budově vrátit určitou drsnost původního vyjádření,“ nastínil.

To znamená, že Památník Tomáše Bati nebude vytápěn a bude průhledný za všech stran.

„Jakákoliv technologie by se tam totiž těžko instalovala. Víme, že to nebude pohodlné, ale Baťa byl drsný člověk,“ upozornil Všetečka.

„Venkovní i vnitřní teploty budou srovnatelné a jednoduchá skleněná fasáda se při,zadýchání‘ prostoru lidmi celoplošně orosí,“ dodal předseda představenstva společnosti Zlínstav Jiří Stacke.

Zázemí vznikne v sousední budově gymnázia, kde budou šatny, sociální zařízení a pokladna. V památníku se budou konat programy obsahující například Baťův odkaz, které by se mohly každý rok měnit.

„Mohou mít multimediální formu, čímž by památník získal náboj jednadvacátého století. Neměly by však přebíjet sílu vnitřního prostoru,“ upřesnil Všetečka

Snaha o zachování původních částí konstrukce

Stavební práce mají trvat do roku 2018. Nejnáročnější na nich bude obnažování konstrukcí s co největší snahou o zachování jejich původních částí.

„To bude klást vysoké nároky na řemeslnou kázeň našich pracovníků,“ připomněl Stacke.

„Bude třeba využít celou řadu speciálních řemeslných prací. Náročnou obnovou projde například více než stovka podlahových zásuvek a elektroinstalačních krabic a více než padesát stojacích lamp typu luminator,“ doplnil.

Stacke věří, že Zlínstav zúročí své zkušenosti z podobných rozsáhlých zakázek v minulosti. Stavební společnost před lety vracela do původní podoby asi největší zlínský architektonický klenot - 21. budovu baťovského areálu.

Jednoznačně největší atrakcí památníku, který by se měl stát novou turistickou atrakcí města, bude zmíněné letadlo Junkers. V něm Baťa prožil poslední vteřiny svého života, než se zřítil v Otrokovicích.

„Letadlo se stalo základním motivem celé původní expozice. Bylo umístěno ve vstupní hale vytvořené přes dvě patra v západní části stavby. V hale byl vystaven i motor havarovaného letadla,“ upozornila vedoucí oddělení urbanismu a architektů magistrátu Dagmar Nová.

„Památník určitě přispěje do mozaiky ojedinělých baťovských staveb. Měl by být vyvrcholením prohlídkového okruhu baťovské stavební produkce po Zlíně,“ dodala Nová.