Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na paní továrníkovou Baťovou jsem se vždycky těšil, vzpomíná pamětník

  10:50aktualizováno  10:50
Laskavá, milá, hodná, pohostinná a velmi statečná žena. Tak na Marii Baťovou, manželku zakladatele obuvnického imperia Tomáše Bati, vzpomíná Svatopluk Jabůrek z Klubu Absolventů Baťovy školy práce. Nedávno uplynulo 60 let od její smrti.

Marie Baťová s Janem Antonínem Baťou (nevlastním bratrem svého manžela) a synem. | foto: MAFRA

Tomáš Baťa starší zval občas některé vedoucí z továrny na porady do své vily. A míval netradiční přání - chtěl, aby s někým přišlo i jeho dítě. To si pak odvedla paní Marie a podrobila je "výslechu", během něhož chtěla poznat sociální situaci zaměstnanců.

"Měla vždy nachystaný dort a další dobroty, kterými mě pohostila. Ptala se mě, co je nového doma, jak se mi daří ve škole, co kamarádi," vzpomíná třiadevadesátiletý Svatopluk Jabůrek. K paní Baťové se ve 20. letech minulého století podíval několikrát.

"Když mi tatínek řekl, že půjdeme zase k paní továrníkové, moc jsem se těšil. Tehdy jsem nedokázal ocenit její zájem o zaměstnance, bral jsem to jen přes ty laskominy. Byl jsem hodně malý, vím, že mě tatínek vedl za ruku," říká s úsměvem baťovec.

Marie Menčíková, později Baťová, pocházela z takzvané dobré rodiny. Její tatínek působil jako správce císařské bibliotéky ve Vídni. Dostalo se jí dobrého vychování i výborného jazykového a hudebního vzdělání.

Tomáše poznala devatenáctiletá dívka na vídeňském plese. Jemu tehdy bylo 35 let. "Pro jemnou a citlivou Marii byl nekonvenční Tomáš zjevením. Zamiloval se do ní se vší opravdovostí své silné osobnosti," říká Pavel Hajný, autor knihy Marie Baťová: první dáma Zlína. O jejím životě píše i na webové stránce batastory.net.

Žena továrníka přišívala ozdoby na boty

Život s továrníkem ale neměla jednoduchý. Tomáš byl posedlý prací, což novomanželka poznala záhy po svém příjezdu do Zlína v roce 1912.

"Vítaly ji nadšené špalíry s květinami a lampiony. Po svatební noci se ale probudila ve vile sama, Tomáš - svatba nesvatba - stejně jako každý jiný den brzy ráno vstal a šel do práce. Když jej do továrny přišla novomanželka hledat, poslal ji do jedné z dílen, aby s dělnicemi přišívala mašličky," popisuje Hajný.

Těžké chvíle jí život připravil v roce 1932, kdy náhle ovdověla. "Musela poskytnout zázemí a důvěru Janovi, jehož Tomáš jmenoval svým nástupcem, a přitom nepřipravit o šanci ani vlastního syna, který zatím neměl dost zkušeností k řízení celosvětové továrny," upozorňuje Hajný.

Nejsložitější chvíle zřejmě zažila během války. Kvůli tomu, aby baťovské imperium nepadlo do rukou Němců, se z Kanady, kam prchla před nacisty, vrátila do okupovaného Zlína.

"Byla nesmírně statečná, obětovala se za celou rodinu," domnívá se Svatopluk Jabůrek.

V roce 1946 se jí podařilo před komunisty uprchnout. Těšila se ještě ze synovy svatby i z vnoučat. Zemřela v 62 letech na Bermudách. Její ostatky převezl po Listopadu do Zlína syn Tomáš. Spočinula na Lesním hřbitově v rodinné hrobce vedle svého manžela.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.