Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Vsetín trápí přemnožené jmelí, zlikvidovat jej mají speciální postřiky

  • 8
Vsetín patří mezi první města v České republice, která nasadí speciální postřiky do boje proti přemnoženému jmelí. Valašská radnice je vyzkouší v nejbližších týdnech na napadených stromech v Panské zahradě. Zda uspěje, bude jasné až v létě.

„Pokud se osvědčí, budeme v nich pokračovat,“ řekl správce městské zeleně ve Vsetíně Petr Mikulík.

S nabídkou postřiků oslovila město společnost Safe Trees. Kromě Vsetína je nyní zkouší také ve Frenštátě pod Radhoštěm, Karviné, Třinci a Ostravě.

„Jde o pilotní projekt. Aplikujeme preparáty, které se už osvědčily v USA,“ naznačil ředitel firmy Jaroslav Kolařík.

Postřiky fungují na principu růstového regulátoru, který má keříky jmelí oddělit od kořínků zapuštěných ve větvích stromů. Lístky cizopasné rostliny poté opadají. Tím se další případný růst jmelí výrazně zbrzdí nebo i zcela zastaví a napadená dřevina snáze přežije.

„Pokud se jmelí pouze odřeže, keřík začne okamžitě regenerovat a znovu růst. Celkový efekt ořezů je pak minimální,“ vysvětlil Kolařík.

Postupů, jak aplikovat postřik, vyzkouší firma hned několik. Ať už na celé rostliny, nebo pouze na kořínky jmelí po odřezání jeho koruny.

„Potřebujeme vědět, který z nich je neúčinnější,“ doplnil Kolařík.

Jmelí rozšiřují drozdovití ptáci

Klasický způsob ořezů napadených větví zatím volí při odstraňování jmelí ve Zlíně, kde je přemnožené zejména v centru v sadu Svobody a v parku u autobusového nádraží. K vidění je i v některých částech Jižních Svahů nebo na březích Dřevnice.

„I my zvažujeme zavedení metody postřiků,“ sdělil mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.

Naopak Uherské Hradiště o postřiku zatím neuvažuje a Kroměříž potíže se jmelím moc netrápí.

Parazitická rostlina v posledních letech zamořila především sever Moravy. Vážná je však situace i v některých částech Zlínského kraje.

„Velký problém představuje jmelí hlavně ve Vsetíně, Valašském Meziříčí a na Rožnovsku. Jižněji je ho už mnohem méně,“ popsal dendrolog Jaroslav Müller ze Správy CHKO Beskydy.

Za neustálé rozšiřování jmelí mohou drozdovití ptáci, kteří se bílými či nažloutlými plody rostliny živí. Semínka pak přenášejí ze stromu na strom ve svém trusu, ale i přilepené na nohách.

Pro napadený strom přitom často mívá jmelí fatální důsledky. Odsává z něj totiž tolik potřebné živiny.

„Strom je v takovém případě stresovaný a postupně chřadne a usychá,“ upozornil Müller.