Velká města Zlínského kraje se zatím spíše kloní k tomu poplatky za svoz odpadů nezvyšovat. Výjimkou je Uherské Hradiště, které na odpady loni doplácelo tři miliony korun. (Ilustrační snímek)

Velká města Zlínského kraje se zatím spíše kloní k tomu poplatky za svoz odpadů nezvyšovat. Výjimkou je Uherské Hradiště, které na odpady loni doplácelo tři miliony korun. (Ilustrační snímek) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Velká města Zlínského kraje zdražení odpadů neplánují. Kromě Hradiště

  • 5
Pro města, jejichž kasy jsou poloprázdné, je to velké pokušení. Pokud od příštího roku zvýší poplatek za svoz odpadu na dvojnásobek, což jim umožňuje novela zákona, kterou tento týden schválili senátoři, přijdou si na slušné peníze. Většina měst to ale neplánuje. Tedy alespoň prozatím.

Jen Zlín by díky zvýšení poplatků ročně vyinkasoval navíc téměř čtyřicet milionů korun, za které by mohl třeba opravit několik kilometrů chodníků či cest. Jeho vedení se ale zatím drží zpátky. Nechce lidi dráždit.

"Teď o zvýšení poplatku za svoz odpadu neuvažujeme," potvrdil náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld. "Nicméně do budoucna to nelze vyloučit," připustil poté.

Zlín do zdražování na rozdíl od jiných měst nenutí okolnosti, neboť nemusí příliš doplácet na svoz a zpracování směsného odpadu. Lidé ve městě za něj platí ročně 500 korun.

Přitom skutečné náklady na jeho likvidaci jsou asi 590 korun. Pro srovnání lze uvést, že třeba v Kroměříži je to přibližně 1 100 korun. Celorepublikový průměr se pohybuje kolem tisícovky.

Hradiště chce poplatky zvýšit, podle starosty ale jen mírně

Ani v Kroměříži ale zvyšování poplatků neplánují, přestože je stojí miliony korun. "V tomto okamžiku bych doporučovala poplatky nezvyšovat," naznačila starostka Daniela Hebnarová. "Bude ale záležet na rozhodnutí rady a zastupitelstva," dodala.

Jediným z větších měst, které bude od příštího roku určitě zdražovat, je Uherské Hradiště. To loni na zpracování odpadu doplatilo tři miliony korun. "Nechceme ale veškeré náklady hodit na občany. Zvýšení bude spíš mírné," vzkázal starosta města Květoslav Tichavský.

V drtivé většině měst je dnes poplatek 500 korun na osobu, přičemž důchodci a děti mají slevy. Čtyřčlenná rodina tak za odpad ročně platí asi 1 500 korun. Pokud by však města využila horní hranice zdražení, byly by to čtyři tisíce.

Řada měst už nyní bojuje s neplatiči poplatků. I exekutory

S tím souvisí další problém spojený s poplatky za odpad. Spousta lidí je totiž neplatí: buď zapomenou, nebo na ně prostě nemají peníze. A městům dluží velké peníze, ve Zlíně asi 12, ve Vsetíně šest milionů korun.

"Finanční zátěž na lidi je obrovská. Takže kdybychom teď poplatek zvedli, budeme mít jen větší nedoplatky," obává se místostarosta Vsetína Petr Kořenek, který se přiklání k zachování stávající výše.

O tom, že dluhy za svoz odpadu nejsou pro samosprávy bezvýznamné, svědčí skutečnost, že třeba ve Zlíně město spolupracuje na jejich vymáhání se dvěma exekutory.

"Je to pro nás poměrně velký problém, i když se dluh nezvyšuje," podotkl zlínský primátor Miroslav Adámek. Lepší situace je v obcích, kde jsou lidé zodpovědnější. Například v Sehradicích na Luhačovicku nedluží za odpad nikdo ze zhruba sedmi stovek tamních obyvatel.