Takových míst je hned několik a ne všem obyvatelům se to líbí. Například na Mariánském náměstí, v jehož středu se tyčí morový sloup, socha svatého Floriána z 18. století nebo barokní kašna, vyrostl moderní polyfunkční dům.
„Nerozumím, jak je možné, že tady někdo povolil tak obludnou kostku,“ postěžoval si například Václav Doupecký. „Chodím kolem toho každý den, ale ještě jsem si nezvykl,“ prohlásil.
Čtvercový dům s názvem Rezidence Zelný trh má pět podlaží a v půdorysu více než 300 metrů čtverečních. Dodržuje velké prosklené plochy, ostré linie a pravidelné tvary.
Mezi ostatními budovami je nepřehlédnutelný. Stojí totiž v řadě typických a zachovalých měšťanských domů z přelomu 19. a 20. století zapsaných do seznamu kulturních památek.
Podobně moderně je řešené například i přízemí domu z konce 19. století na okraji Prostřední ulice. Před pár týdny ho stavebníci upravili a původní fasádu zásadně změnili. Ale jen v přízemí, takže první patro zůstalo dobové.
Některým lidem se nelíbí ani rezavá fasáda na veřejných záchodech v Hradební ulici, takzvaný tančící dům ve Františkánské ulici nebo plánovaný bytový dům před Klubem kultury.
Městský architekt: Je to lepší než proluky
Všechny zmíněné stavby ale prošly schvalovacím řízením. „Soužití nových staveb se starými je mnohem lepší, než když tady byly obrovské proluky,“ prohlásil městský architekt Aleš Holý, aniž by reagoval na množící se připomínky lidí, že centrum města bude po zastavění posledních volných ploch brzy zcela bez zeleně.
„Pořád dominují hodnoty, díky kterým bylo centrum prohlášeno památkovou zónou,“ domnívá se městský architekt.
Hradiště má také zpracovaný plán regenerace, což je soubor opatření, která mají vést k „péči o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí a zachování historického charakteru města“.
Jak budou nové stavby vypadat, rozhodují památkáři i radnice. „Nemůžeme nový dům stavět jako jakousi repliku měšťanských domů,“ vysvětlila povolení pro Rezidenci Zelný trh vedoucí hradišťského oddělení architektury Radka Borunská.
Sládeček: Přizpůsobovat se historii? To může být kýč
S tím souhlasí i známý zlínský architekt Svatopluk Sládeček. Ten navrhoval třeba obchodní centrum Zlaté jablko na náměstí ve Zlíně. A částečně při něm zachoval dobovou fasádu restaurace Záložna. Musel.
„Byla totiž památkově chráněná,“ vysvětlil. „Ale obecně platí, že přizpůsobování se historickému prostředí může zavánět kýčem,“ upozornil.
Hradišťská rezidence se dokonce loni stala Domem roku ve městě, tento titul uděluje komise místních architektů.
Památkáři v Hradišti povolili i proměnu rohového domu u Prostřední ulice. „Problém v tom nevidím,“ potvrdila Nelly Komendová z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
Podle ní totiž ani dosavadní vzhled domu nebyl až tak cenný. „Historickou hodnotu si ale město jako celek zachovává pořád,“ ujistila historička Slováckého muzea a městská radní Blanka Rašticová. „I s moderními prvky,“ dodala.
