Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé se loučili s Vaculíkem. Vyhnal komunisty ze sedadel, vzpomínal Klíma

  15:05aktualizováno  15:05
Na pět set lidí se přišlo v sobotu rozloučit do Brumova-Bylnice se spisovatelem a novinářem Ludíkem Vaculíkem, který se tady před necelými 89 lety narodil. Zemřel minulou sobotu. Obřad měl v místním kostele, jeho součástí byla i mše. Před tím se veřejnost zúčastnila tiché vzpomínky ve smuteční síni vedle kostela.

Vaculík byl jednou z hlavních postav disentu a autorem manifestu 2 000 slov, napsal také pro novodobou českou literaturu klíčové prózy jako Sekyra a Český snář. Proto do malého městečka u slovenských hranic dorazila řada známých spisovatelů, mezi jinými Pavel Kohout, Antonín Bajaja či Ivan Klíma. Nechyběl ani scénárista a režisér Břetislav Rychlík, který s Vaculíkem natočil dokument Valašský snář.

„Byl to můj nejbližší kamarád,“ řekl Klíma, který se znal s Vaculíkem od roku 1956 a patřil spolu s ním k aktivním členům disentu. „Když byla možnost, snažili jsme něco podniknout. Vaculík samozřejmě překročil všechny míry, když na slavném čtvrtém sjezdu spisovatelů měl ten paličský projev. Vyhnal delegaci KSČ z jejich sedadel. Řekl vždy na rovinu, co si myslí. Většina z nás volila diplomatický způsob, aby to bylo ještě snesitelné, on na to nedbal,“ zavzpomínal Klíma na Vaculíka-disidenta.

„Nejhlavnější vzpomínkou je dar přátelství, kterým mě obdařil. Bylo to chlapské kamarádství. Charakterizovala to Ludvíkova věta: Sčuchli jsme se jak dva psi,“ řekl Rychlík. 

Fotogalerie

Pohřeb se odehrál podle Vaculíkových „not“. Nepřál si velké proslovy a okázalou pompu. „Až umřu, ať je to jenom oznámeno. Žádné veřejné orace si nepřeju,“ napsal ve svém Posledním slově. 

Do smuteční síně přinesli jeho rakev i jeho tři synové Martin, Ondřej a Jan. Lidé v tichosti postáli nebo poseděli před rakví asi hodinu. Dovnitř padalo přes prosklené stěny ostré sluneční světlo. Ozařovalo i Vaculíkovu fotografii a smuteční věnce, které sem poslal i prezident Miloš Zeman, Národní divadlo, Památník národního písemnictví či Lidové noviny, do kterých psával pravidelně fejetony.

Před smrtí se často modlil

Pak se rakev s průvodem přesunula do kostela, který se celý zaplnil. Přišli i místní lidé. Mši odsloužil zdejší farář i kněz Jaroslav Vinklárek, kterého si Vaculík přál. Byl u Vaculíka nedlouho před jeho smrtí.

„Byl na konci, už ani nejedl. Zeptal jsem se ho, jestli lituje všech svých hříchů ve jménu lásky k bohu. Odpověděl, že ano, to stačilo,“ hovořil do ticha kněz Vinklárek.

Vaculík vedl za svého života dva paralelní vztahy, když opustil svoji ženu Marii a žil se spisovatelkou Lenkou Procházkovou. Kolik dalších milostných pletek měl, věděl jen on. Na to kněz narážel. A ocitoval i z dopisu Vaculíkovy manželky Marie, která na pohřeb kvůli zdravotním potížím nepřijela. „Tížilo ho, že mi ublížil. Když byl nemocný, často se modlil,“ napsala.

Z kostela provázelo Vaculíkovu rakev na pět set lidí na hřbitov, do jeho horní části, kde si přál spočinout. „Paní učitelka Svatoňová nám drží místo v hrobě č. 55. Je to pěkné místo, odkud je pěkný výhled, zvláště když se trochu vysedne,“ uvedl v Posledním slově Vaculík.

U hrobu mu zazpívali Mužáci a Horňáci lidové písničky, které miloval.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“...  celý článek

(ilustrační foto)
Ve Zlínském kraji ubývá vody, potoky vysychají. Déšť se nestačí vsáknout

Přestože místy vydatně zaprší, vody v řekách a potocích ve Zlínském kraji stále ubývá. Některé menší toky už jsou prakticky vyschlé a voda se tam drží jenom v...  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.