Archeologové na nalezišti v Roštíně postupně odkryli zahloubené objekty z časné doby laténské, tedy z let 450 až 370 před naším letopočtem, kdy na území žili Keltové.
"Byly to vlastně polozemnice, ve kterých lidé dříve bydleli," vysvětlil Ivan Čižmář, který vede zlínské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče a v malé obci na Kroměřížsku zkoumá území pod rekonstruovanou silnicí.
Náramek patří k vzácnějším nálezům
V jámách mezi obyčejnými kameny pak archeologové nacházejí velké množství keramiky a dokonce jeden bronzový náramek. Je ho sice jen polovina, ale i tak patří k vzácnějším objevům. "Má v průměru asi osm centimetrů," doplnil archeolog.
Našli tu i kolekci keramických přeslenů. "To jsou takové setrvačníky, díky kterým mohli lidé z chomáčku lnu spřádat nitě," dodal.
Archeologické naleziště při opravě silnice v obci Roštín.
Archeologické naleziště při opravě silnice v obci Roštín. Na snímku archeolog Ivan Čižmář při zaměřování nálezu.
Další jámy odkryté v Roštíně patří do období lužických popelnicových polí, které je datováno roky 900 až 750 let před n. l. Podivný název má proto, že z tohoto období nacházejí archeologové většinou rozsáhlá pohřebiště, na kterých pozůstalí spalovali své zesnulé a popel pak ukrývali do keramických nádob. Nejvíc podobných nálezů je na severu Moravy.
V Roštíně odborníci nenašli urny, ale hliněná závaží z tkalcovského stavu. Na něm předci zpracovávali plátno. "Na to, že jsme odkryli jen dva objekty, se nám podařilo najít poměrně velké množství keramiky a dalších úlomků," zhodnotil Čižmář.
