Tahounem Zlínského kraje v růstu platů je otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum. Na snímku je šéf firmy Libor Láznička.

Tahounem Zlínského kraje v růstu platů je otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum. Na snímku je šéf firmy Libor Láznička. | foto: MAFRA

Lidé ve Zlínském kraji jsou pracovití, mizerné platy jim mají růst

  • 4
Platy ve Zlínském kraji rostou nejrychleji v zemi, produktivita práce místních lidí je nadprůměrná. Přesto je jejich odměňování druhé nejnižší v Česku. Po roce 2020 by však kraj mohl dohnat ostatní.

Nepříjemný fakt, že lidé ve Zlínském kraji berou druhé nejnižší platy v zemi, je dán historickou „nespravedlností“ i jeho polohou.

Což jinými slovy znamená: převládá tady strojírenský, gumárenský a plastikářský průmysl, v nichž si lidé nevydělají tolik jako třeba v těžkém průmyslu, a region leží u hranic daleko od hlavního města.

Přesto se situace ohledně platů mění k lepšímu a podle optimistických výhledů se může kraj za několik let dotáhnout na celostátní průměr. Mimo jiné i proto, že zdejší lidé nejsou žádní flákači. Dokážou poměrně tvrdě pracovat, kvůli čemuž však mají dvojnásobný důvod, aby byli z mizerných mezd frustrovaní.

„V oblasti HDP je náš kraj na pátém místě, zdejší lidé jsou pracovití,“ reagoval náměstek zlínského hejtmana Jaroslav Drozd.

„Platy teď rostou rychle. Je ale třeba, aby se to opakovalo několik let po sobě. I díky čerpání dotací z Evropské unie by se kraj mohl dostat v letech 2022 či 2023 do první poloviny tabulky platů. Spotřeba a životní úroveň pak bude na úrovni celorepublikového průměru,“ věří Drozd.

K tomu pomůže lepší dopravní infrastruktura, například plánovaná rychlostní silnice R49 na Slovensko a elektrifikace trati Otrokovice–Zlín–Vizovice. A třeba také to, když vzdělaní lidé přestanou utíkat do jiných měst za lepšími podmínkami. Zatím k tomu však důvod nemají.

Obyvatelé Zlínského kraje berou v průměru 24 289 korun hrubého, což je skoro o tři tisíce méně, než je průměrný plat v České republice. Hůře na tom jsou jen zaměstnanci v Karlovarském kraji. Naopak s Prahou se nemůže rovnat nikdo, mzdy tam přesáhly hranici třiceti tisíc.

Lepší dopravní spojení pomáhá „útěkům“ za prací

Ovšem situace už se začala měnit k lepšímu. Loni nerostly platy nikde tak rychle jako právě ve Zlínském kraji.

„Je to reálný odraz toho, že se průmyslu v kraji daří. Ať už jde o strojírenské, plastikářské nebo gumárenské firmy,“ je přesvědčen šéf Plastikářského klastru Jaroslav Toufar.

Upozornil však na to, že strukturu místního průmyslu, u jehož zrodu stál především Tomáš Baťa, nikdo nezmění. Navíc ve větších městech sídlí velké pobočky bank a zahraničních společností, v nichž si lidé přijdou na lepší peníze.

„U nás to není nastaveno na velké zbohatnutí,“ myslí si Toufar.

A přidal ještě jeden zajímavý paradox, který souvisí s pomalu se lepšící dopravní dostupností kraje. Díky ní se lidé snadněji dostanou za lepšími platy třeba do Brna, čehož někteří využívají. Takže lepší silniční a železniční spojení napomáhá i odchodu schopných pracovníků.

Většina výrobních podniků v kraji ovšem opravdu šlape: navyšují tržby i obraty a můžou svým pracovníkům přidávat.

„Rok 2014 byl z hlediska zakázek i hospodaření historicky nejúspěšnější,“ shrnul před časem personální a bezpečnostní ředitel České zbrojovky Uherský Brod Ladislav Koníček. Mzdy se v podniku zvýšily o dvě a půl až tři procenta.

Nezaměstnanost klesala nadprůměrně rychle

Zlínská plastikářská firma Promens letos nakoupí stroje za třicet milionů. „Jde o investici vyvolanou zvýšenou poptávkou po našich výrobcích,“ doplnil šéf Promensu Robert Zatloukal.

A to není z pozitivních zpráv všechno: v minulém roce v kraji klesala také nezaměstnanost více než v celorepublikovém průměru. A to je skutečnost, která má dopad i na odměňování pracovníků.

„Situace na trhu práce byla pozitivnější, čímž vznikal tlak na růst mezd. Ty rostou ve chvíli, kdy firmy potřebují motivovat lidi,“ upřesnila ředitelka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.

Podstatné je, že nezaměstnaní nacházejí uplatnění v kvalifikovanějších profesích, jež jsou lépe ohodnocené. I to souvisí s dobrou kondicí výrobních společností.

Průměrný plat se v kraji za celý loňský rok zvedl přesně o 744 korun, což je o 3,4 procenta. Přes tři procenta se dostala jen Vysočina a Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický a Liberecký kraj. Nejméně si polepšila Praha, o 1,4 procenta.

„Z nižší základny se ale platy zvyšují rychleji a více,“ upozornila Majdyšová.

To znamená, že pokud dostane přidáno 500 korun zaměstnanec, který bere dvanáct tisíc hrubého, v procentech to bude znamenat vyšší nárůst, než když se o stejnou částku zvýší plat člověku s dvaceti tisíci.