Zaplatí ho z větší části Evropská unie. Kroměříž musí v městské pokladně najít jen deset procent z ceny. Vedení města ale počítá s tím, že se mu podaří náklady srazit. Podle starostky Daniely Hebnarové by to v ideálním případě mohlo jít až na polovinu.
"Momentálně skládka vypadá tak, že je zarovnaná a pokrytá zeminou. Počítáme s tím, že tam bude zeleň, i když zpočátku byly tlaky, abychom tam povolili fotovoltaické panely," řekl starosta Lutopecen Petr Navrátil. To obec odmítla a pojistila se tím, že zastupitelé schválili územní plán. Ten jasně říká, že v místě skládky bude zeleň.
Skládka patří Kroměříži a kromě peněz dosud bránily v rekultivaci i problémy s pozemky, na kterých leží. "Řeší se to už řadu let, ale teď jsme to konečně zvládli a už čekáme na výsledek územního řízení," popsala Hebnarová.
Skládka v bývalé cihelně u Lutopecen ale není rozsáhlá jen plošně. Obří je také na výšku a množstvím uložených odpadů. Vznikla přitom jako černá skládka v 80. letech minulého století. Dopad se povaloval jak v těžební jámě, tak i kolem ní. Lidé tam vozili prakticky všechno od stavební suti po komunální odpad.
Od roku 1992 převzala vládu nad skládkou Kroměříž a začal se tam ukládat jen stavební a inertní odpad. Od roku 1996 už se místo postupně rekultivovalo a nyní je jáma po bývalé cihelně zarovnaná.
Kromě skládky u Lutopecen musí kroměřížská radnice řešit také skládku, která leží mezi bývalou cihelnou v místní části Vážany a sídlištěm Zachar. Je sice rekultivovaná, ale částečně zasahuje do těžební jámy a loni na podzim se u ní začala hromadit voda. Hrozilo, že se ze skládky začnou uvolňovat nečistoty nebo se protrhne a radnice uvažovala o stavbě hráze.
V místě by pak měl vzniknout park. Momentálně se komunální odpad z Kroměříže odváží na skládku do Nětčic, což je část Zdounek.
