Pěstovali tady Cinifandl, Časlu, Lamparta nebo Řezlika. Prastaré názvy odrůd už v dnešních Kudlovicích nikdo nezná, ale hlubokou tradici vinohradnictví tady udržují pořád.
A přestože vinaři zatím netuší, jaký ten letošní ročník bude, pro Kudlovice bude určitě výjimečný. Slaví totiž 550 let od první zmínky o vinohradech.
„Pořád je nás kolem dvacítky a obhospodařujeme asi tři hektary vinic,“ prozradil pěstitel Michal Hruška, který svou rodinu vrátil k vinohradnictví po dvougenerační pauze.
„Sebere to ale hodně času a osobně bych se bez pomoci kamarádů neobešel,“ upozornil.
Tradice se udržela
Milovníci vína tady pěstují odrůdy bílých i červených vín, pořádají několik desetiletí vinařskou výstavu, postavili uličku 17 sklepů, pečují o raritní vinný lis z 18. století a rádi by obnovili slavnost vinobraní.
Vinaři v KudlovicíchPodle knihy Josefa Hubáčka Kulturně historická monografie Kudlovic a vlastivěda Napajedelska se první písemná zmínka o vinohradech v Kudlovicích objevila v roce 1466. V polovině 17. století dostali místní od Jana Rottala les v jižním svahu Paniháje, kde založili novou viniční trať. Hospodařilo na ní 31 majitelů. Zločiny spáchané na vinicích se tvrdě trestaly a hrozily i smrtí. Po třicetileté válce se podařilo obnovit asi 8,5 hektaru vinic. V roce 1869 už to bylo téměř 48 hektarů. Koncem 19. století se většina vinohradů změnila v pole a v roce 1900 bylo v Kudlovicích 26 hektarů vinic. Současní vinaři hospodaří na třech hektarech. |
Vinařskou obcí totiž byly Kudlovice od nepaměti. Dokládá to i obecní pečeť s vyobrazeným kosířem a hroznem. Některé vinohrady se dědily, jiné vazby přerušila kolektivizace a později se k náročnému koníčku místní zase vraceli.
„Když jsme s bratrem skoro před padesáti lety začínali, museli jsme si k tomu sehnat literaturu, jezdit na přednášky,“ zavzpomínal jednaosmdesátiletý a dnes už bývalý vinař Zdeněk Chrástek.
„Nebyla dostupná taková technika ani technologie jako dnes. Všechno jsme dělali ručně, a když jsme stříkali, tak jedině modrou skalicí s vápnem,“ připomněl pěstitel, který před deseti lety své vinohrady předal dvěma vnukům.
Na zdejších svazích se ale révě dařilo vždycky. I přesto, že leží na nejsevernějším místě Slovácké vinařské podoblasti. Daleko od jižních svahů úrodného Mikulovska, Hodonínska i Polešovicka.
„Je to ale prověřené léty. Kdyby tady vinice nerodily a neměly dobrý výnos, naši předci by nic nesadili,“ poukázal Hruška.
První zmínku o vinohradu našli historici v roce 1466, kdy Kudlovice držel Jiřík ze Žeravic. Velkým podporovatelem byl podle badatele Josefa Hubáčka také Václav ze Žerotína, díky kterému mohli místní platit úrok vrchnosti až po sedmi letech.
Kudlovická Rulanda modrá
Zlom nastal o zhruba dvě stě let později, kdy majitel sousedního napajedelského panství, Jan Rottal, věnoval Kudlovickým velký les v části Paniháje. Když pak místo něj nasadili na jižním svahu révu, dali základ výjimečnému místu.
Právě tady totiž šlechtitelé o tři století později našli zachovalou odrůdu Rulandského modrého.
„V jednom období tato odrůda degradovala, měla dost slabé výnosy, napadaly ji virové nemoci. Teprve u nás se našlo několik keřů ve velmi dobrém a výnosném stavu. Šlechtitelé je naklonovali a od té doby jsou pro vinaře k dispozici elitní klony kudlovické odrůdy Rulandy modré,“ vysvětlil Hruška.
Na kudlovických svazích se ale daří i odrůdám Tramín, Müller Thurgau, Rulandské bílé nebo Ryzlink rýnský. Právě za poslední odrůdu dostal Stanislav Dočkal při nedávné výstavě vín ocenění za nejlepší víno vinaře z Kudlovic.
Jemu patří také první ze sedmnácti sklepů v místní Hubáčkově uličce, ve které pěstitelé pořádají každou první sobotu v červnu oblíbený Den otevřených sklepů.
„Zjistili jsme, že tuto akci asi děláme nejdéle na Moravě. Letos už bude jedenáctý ročník,“ upozornil Dočkal.
