Oficiálním argumentem je, že pokud bude na domě deska, budou jej turisté okukovat a snažit se dostat do dvora, což omezí komfort bydlení.
Část z devíti majitelů domu byla pro, druhá část ale požadovala částku deseti tisíc korun jako kompenzaci.
Miloš MacourekDramatik, scenárista a básník se narodil 2. prosince 1926 v Kroměříži, kde také trávil velkou část dětství. Vzpomíná na to v obsáhlém rozhovoru s Jiřím Mrvou, který vyšel knižně pod názvem Zlatá stopa. Podle jeho scénářů vznikly například filmové komedie Pane, vy jste vdova!, Zabil jsem Einsteina, pánové!, Čtyři vraždy stačí, drahoušku či Kdo chce zabít Jessii?, dětské seriály Arabela, Létající Čestmír, Křeček v noční košili či animované pohádky o žácích 3. B Machovi a Šebestové. Jeho dvorními režiséry byli Lubomír Lipský a Václav Vorlíček. Zemřel 30. září 2002 v Praze. |
„To je naprosto nereálné jak z účetního hlediska, tak především z pohledu objektivnosti vůči všem ostatním vlastníkům budov, na nichž jsou dnes pamětní desky umístěné,“ reagoval starosta Kroměříže Jaroslav Němec.
Takových míst je v současnosti po městě zhruba šest desítek.
„Pro majitele nemovitostí je to spíše prestižní záležitostí a dosud nemáme jediný náznak toho, že by je nějak obtěžovali turisté či že by ztráceli soukromí,“ dodal.
Jinde problém neřeší
Nic podobného neřešila ani jiná města v kraji.
„Reakce bývají vstřícné,“ potvrdil mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.
Stejně reagovali i zástupci dalších velkých měst.
Redakce MF DNES se pokusila odmítavé obyvatele domu na Malém Valu kontaktovat, nebyli však k zastižení a vstupní brána domu byla zamčená.
V Kroměříži trávil velkou část dětství
I když z pamětní desky sešlo, město Macourka připomene jinak.
„Výstavou, která mapuje jeho spolupráci s malířem Adolfem Bornem. Ta byla velmi plodná a rozhodně se neomezila jen na pohádku Mach a Šebestová,“ uvedl vedoucí odboru kultury kroměřížské radnice Pavel Zrna.
V Muzeu Kroměřížska začne koncem června a potrvá celou turistickou sezonu.
Miloš Macourek sám tvrdil, že ačkoliv se v Kroměříži narodil spíše omylem, když jeho těhotná matka přijela na návštěvu k babičce, město jej zásadně ovlivnilo.
U babičky trávil velkou část dětství a v rozhovoru s novinářem Jiřím Mrvou, který vyšel v knize Zlatá stopa, vzpomínal třeba na Podzámeckou zahradu, pro něj kouzelnou.
„Snad proto jsem nenapsal nic realističtějšího, snad proto jsem tolik fantazíroval,“ vyznal se Macourek.
