Památník obětí druhé světové války na Ploštině

Sedmdesát let od vypálení: valašská Ploština chátrá, obnova se odkládá

  • 3
V dubnu uplyne 70 let od vypálení valašské pasekářské osady na Ploštině. Areál památníku, který na místě stojí od roku 1975, se ale oprav nedočká. Velkolepé plány na jeho rekonstrukci a přeměnu na turisticky lákavý cíl skončily v závěru loňského roku, když obec nedostala dotaci.

Přilepit odpadlé kachličky a poopravit chodník - to musí letos památníku na Ploštině stačit.

Ani fakt, že na jaře uplyne rovných 70 let od vypálení osady a zároveň i konce největšího válečného konfliktu v dějinách, nepomohl získat peníze na rekonstrukci. Tu přitom celý areál nutně potřebuje. A ještě víc potřebuje návštěvníky.

„Z větší části je areál v havarijním stavu,“ potvrdil Tomáš Zicha, starosta Drnovic, na jejichž katastru Ploština leží.

Zničené jsou lavičky v amfiteátru, který památník obklopuje, schází parkoviště, do domků zatéká.

Rozpočet kompletní obnovy je 65 milionů korun. Včetně parku, který má vzniknout v sousedství památníku, nové expozice a programu, který by lákal lidi (o plánech čtěte zde).

Peníze nemá kraj ani obec

Naděje na to, že se s pracemi skutečně začne, žily ještě před koncem minulého roku. Nakonec však obec Drnovice na evropské peníze nedosáhla.

Smělé plány a šestiletá práce na přípravách tak zapadly do šuplíku. V něm zůstanou nejméně do roku 2016, teprve potom může obec požádat o dotaci znovu.

Peklo existovalo. Hned třikrát

„Jsem optimista. Šance, že se to napodruhé podaří, je myslím veliká,“ věří krajský radní pro kulturu Ladislav Kryštof.

Ostatně evropské dotace jsou s největší pravděpodobností jedinou nadějí. Kraj na opravy peníze nemá, obec se 424 obyvateli také ne. A jiné varianty řešení selhaly.

„Zkusili jsme celou řadu možností, od toho, aby památník převzalo ministerstvo kultury nebo jej zařadilo pod památník Lidice, podpořili jsme i žádost Drnovic. Zatím ale marně,“ připustil Kryštof.

Samotný památník a přístupový chodník k němu patří Zlínskému kraji. Všechny podstatné pozemky včetně luk v okolí a jednoho domku už ale skoupily Drnovice. A poslední stavení, které ještě kraji patří, pravděpodobně získá obec do dlouhodobého pronájmu.

Ze čtyř domků, které na Ploštině stojí, jsou dva soukromé a bydlí se v nich. V dalším je expozice protifašistického odboje, kterou spravuje Muzeum Jihovýchodní Moravy, a z posledního má vzniknout zázemí pro návštěvníky a místo, které nabídne vzdělání i zábavu.

Do Lidic, Ležáků a Let jezdí davy

Inspirací je památník v Lidicích, jehož návštěvníci se počítají v desítkách tisíc a který dokáže nabídnout leccos od výukových programů pro studenty až po divadelní představení nebo svatební obřad.

„Oživit Ploštinu rozhodně možné je. Mohli bychom tam přestěhovat část našich programů, protože pro školy třeba z jihu Moravy je finančně náročné cestovat až k nám,“ naznačil ředitel památníku Lidice Milouš Červencl.

„Navíc se na Ploštině nabízí spojení s turistikou a také se Slovenskem. Historie je tam propojená,“ dodal.

Své přesvědčení opírá o zkušenosti s památníky v Ležácích a v Letech. Z míst, na která ročně zavítalo kolem dvou tisíc lidí, jsou dnes cíle s víc než pětinásobnou návštěvností.

Expozice na Ploštině loni hlásila 1 300 lidí, naprostou většinu z nich tvořili senioři.

„O víkendu přijede na památník třeba dvacet lidí, z toho dva tři jdou i do muzea,“ popsal správce výstavy Vlastimil Húšť.

„Školy jezdí málo, obvykle ty nejbližší. Stává se i to, že se objednají, ale nakonec odřeknou. Děti prý nemají zájem,“ dodal muž.

Fotografie a dokumenty nestačí

Výstava vznikla v 80. letech minulého století a od té doby se prakticky nezměnila. Tvoří ji především fotografie a dokumenty.

„Z toho nevykouzlíte místo, na které by se hrnuly davy. Jenomže jiné exponáty nemáme, nedochovaly se,“ řekl ředitel Muzea Jihovýchodní Moravy Pavel Hrubec.

Ploština

Památník na Ploštině vznikl v roce 1975, třicet let poté, co pasekářská osada lehla popelem. Důvodem byli partyzáni v okolních lesích. 19. dubna 1945 v plamenech zahynulo 24 lidí. Několik domků a kapličku lidé znovu postavili v roce 1947.

Pokud se podaří naplnit plány Drnovic, pak se výstava spojí s vojenskými historiky, kteří dodají ukázky zbraní a vojenské techniky. A přibudou interaktivní výukové programy pro děti.

Alespoň část plánů na oživení památníku, který připomíná těžko představitelné utrpení lidí na samém konci války, už ale funguje. Podobný osud jako pasekářskou osadu na Ploštině postihl také lidi v Prlově, na Vařákových pasekách a Leskovci.

Všechna místa, nepříliš vzdálená, je možné spojit do turistické trasy. Značky jsou, chybí ale informace a alespoň základní zázemí pro ty, kteří na Ploštinu zabloudí. Už dříve vznikla i naučná stezka Vařákovy paseky, kterou vyznačili ochránci přírody.

Tragédie na Ploštině se stala 19. dubna roku 1945. Zatímco v jiných částech země už slavili konec války, tady Němci zapalovali domy, naháněli do nich zmučené pasekáře a stříleli. Po jejich běsnění zbylo 24 mrtvých. I když několik domků po válce znovu postavili, natrvalo už se sem život nevrátil.