Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Renomované sportovní třídy na Zátopkově škole ve Zlíně slaví půlstoletí

  16:26aktualizováno  16:26
Základní škola Emila Zátopka ve Zlíně před padesáti lety otevřela první sportovní třídy. Princip jejich fungování si ověřila na plavcích, později přizvala atlety a v roce 1974 i hokejisty. Absolventi školy patří mezi sportovní elitu. Zatímco ale dřív přispíval na podchycení talentů stát, dnes jsou finanční nároky na rodičích.

Zlínská základní škola nese jméno po už zesnulém Emilu Zátopkovi, padesátileté výročí sportovních tříd přijede ve čtvrtek oslavit i jeho manželka Dana. | foto: Profimedia.cz

Školní rok 1963/1964 začal pro 1. základní školu ve Zlíně naprosto mimořádně. Vůbec poprvé v historii, která sahá až do dob Tomáše Bati, otevřela sportovní třídy.

Dorazí i Dana Zátopková

Na čtvrtek připravila škola slavnostní akademii k 50. výročí existence sportovních tříd. Pozvání do Kongresového centra ve Zlíně přijala řada absolventů včetně Tomáše Dvořáka, Petra Čajánka a Daniela Málka. Nejčestnější místo však bude patřit Daně Zátopkové. Školu zná, před 13 lety dala souhlas s tím, aby používala jméno jejího manžela, a osobně tehdy zahájila školní rok.

„Začínalo se s plaveckými třídami, později se přidali atleti a o desetiletí mladší jsou třídy hokejové,“ popsal současný ředitel školy, která dnes nese jméno Emila Zátopka, Lubomír Vývoda.

Na tyto sporty se škola soustředí i dnes, zároveň však dokáže podpořit i nadané sportovce z jiných odvětví. „Umíme naplánovat výuku tak, aby žáci zvládali tréninky ve svých klubech. Těm nejlepším sestavíme individuální plán,“ popsal Vývoda.

Za půl století existence prošli sportovními třídami olympijští vítězové, světoví šampioni i mistři Evropy.

Ze 22 členů mužstva posledních mistrů hokejové extraligy, týmu PSG Zlín, se jich chodbami školy prohánělo 15.

Sportovní třídy v 60. letech minulého století zřizovalo ministerstvo školství, a co bylo podstatné, také jim přispívalo na vybavení nebo sportovní soustředění. To už dnes neplatí.

Antonín Stavjaňa

Antonín Stavjaňa. Dvojnásobný mistr světa v hokeji slavil čtyři tituly se Vsetínem, ve Zlíně získal bronz. Po skončení kariéry trénuje, nyní vede Nitru.

Roman Hamrlík

Roman Hamrlík. Olympijský vítěz z Nagana před rokem ukončil kariéru. V NHL odehrál 1 395 zápasů, z Čechů jich víc zvládl pouze Jaromír Jágr.

Roman Čechmánek

Roman Čechmánek. Olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa vyhrál se Vsetínem pět titulů, prosadil se i v NHL. V současnosti má ve Zlíně pivovar

KLÍČOVÝ MOMENT. Petr Čajánek slaví gól Zlína, který předtím přežil přesilovku...

Petr Čajánek Trojnásobný mistr světa a miláček zlínského publika dovedl tým v letošním roce k vysněnému titulu. Působil v NHL a také v KHL.

Hokejista Karel Rachůnek

Karel Rachůnek. Hokejový mistr světa získal světový titul také v in-line hokeji, působil v Rusku i v NHL. V září 2011 tragicky zahynul při letecké havárii.

Petr Zámorský přestoupil do hokejového klubu New York Rangers.

Petr Zámorský Zástupce mladé hokejové generace výrazně přispěl k jarnímu titulu Zlína. Nyní patří slavnému týmu NHL New York Rangers.

1997 POPRVÉ VE SVĚTOVÉ DESÍTCE. Zatímco Tomáš Dvořák je v Aténách poprvé...

Tomáš Dvořák Trojnásobný mistr světa v desetiboji a bývalý světový rekordman má i olympijský bronz. Nyní působí jako šéftrenér atletické reprezentace.

Plavec Daniel Málek

Daniel Málek. Prsařský mistr Evropy byl na olympiádě v Sydney 2000 dvakrát pátý, což je české plavecké maximum na hrách. Působí jako realitní makléř.

Bývalá zlínská plavkyně Marcela Kubalčíková.

Marcela Kubalčíková. Mnohonásobná plavecká mistryně republiky a česká rekordmanka startovala na olympiádě v Sydney. Působí na zlínské univerzitě.

Bývalý zlínský plavec Ivo Benda.

Ivo Benda. Dlouholetý český reprezentant a mnohonásobný mistr republiky dnes vede zlínský plavecký klub. Zároveň je šéfem české pobočky firmy Greiner.

Jan Železný, Nikola Brejchová

Nikola Tomečková-Brejchová. Juniorská vicemistryně Evropy v oštěpu skončila na olympiádě v Aténách 2004 čtvrtá. Čtvrtá byla i na mistrovství světa. Kariéru ukončila v roce 2008.

Jana Komrsková

Jana Komrsková. Dvojnásobná účastnice olympijských her zůstala na vrcholných akcích dvakrát těsně pod stupni vítězů. Specializovala se na přeskok.

„Na začátku 90. let jsme dostali od ministerstva poděkování a podpora skončila,“ řekl bývalý ředitel školy František Hnízdil.

Dnes tak sport dětí dotují rodiče, částečně i sponzoři. Škola žákům organizuje čas tak, aby všechno bez potíží zvládli.

Že se učí matematiku na zimním stadionu, v místnosti vedle ledové plochy, nikoho z malých hokejistů nepřekvapí.

„Je téměř zázrak, že se nám podařilo sportovní třídy udržet. Ještě se musí zapracovat na návaznosti mezi přípravkami, základní a střední školou,“ uvažoval Zdeněk Čech, někdejší hlavní trenér hokejistů. Jinak totiž budou sportovní naděje odcházet ze Zlína.

Co ale všechny kantory a trenéry těší po půl století nejvíc? „Že se do školy vracejí děti našich absolventů. To je důkaz, že měli školu rádi,“ mínila Věra Zelinková, která měla ve škole na starosti plavce.

Jejími hodinami ale prošli i další sportovci. „Třeba na Martina Hamrlíka vzpomínám ráda. Je pořád stejný, už jako kluk byl bavič,“ vyprávěla, zatímco její kolega s pobaveným úsměvem přikyvoval.

„Většinu jsem měl v tělocviku a některé jsem vyloženě špatně odhadl. Říkal jsem jim, že jsou porcelánové panenky, ale pak překvapili a já je nadšeně sledoval, jak hrají extraligu,“ přiznal Hnízdil.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Architektka Jitka Ressová baťovský infopoint provozuje.
VIDEO: Krátký animovaný film ukazuje život v baťovském Zlíně

Animátorka z Filmového uzlu Zlín Zuzana Bahulová vytvořila s týmem spolupracovníků krátký animovaný film o baťovské době a způsobu bydlení i života ve Zlíně,...  celý článek

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Dobrovolní hasiči už od 19. století fungovali takřka v každé vesnici či městě
Někde smetánka, jinde chudí. Spolky měly v minulosti velký význam

O společenský život se ve druhé polovině devatenáctého století starali hasiči, vojenští vysloužilci či prominentní milovníci četby. Řada těchto spolků zanikla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.