Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pacienti dostávali vyšší dávky ozařování. Na pokutu to není, tvrdí nemocnice

  11:03aktualizováno  11:03
Nesprávné dávky ozařování, které v letech 2002 až 2005 dostávali pacienti na onkologii zlínské Baťovy nemocnice, nejsou podle vedení ústavu důvodem k pokutě. Nemocnici za to, že desítky až stovky pacientů dostávaly vyšší dávky záření, hrozí pokuta až 10 milionů korun. Nemocnice nyní proti tomu podává námitky.
Lineární urychlovač sloužící k ozařování onkologických pacientů. (Ilustrační snímek)

Lineární urychlovač sloužící k ozařování onkologických pacientů. (Ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Pokutu chce nemocnici vyměřit Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který případ řeší. Nadměrné ozařování při radioterapii naštěstí pacientům nezpůsobilo žádné další zdravotní komplikace.

I proto si vedení nemocnice myslí, že nešlo o tak závažný prohřešek. A podalo námitky proti tomu, že by za to mohla dostat pokutu.

"Toto záření neprochází do hloubky. Jeho síla je malá," prohlásil opakovaně primář onkologie Milan Kohoutek. "Proto to nemělo klinický dopad na pacienty," dodal. Na případ upozornila loni v květnu MF DNES (o případu čtěte zde).

Tehdy už prohřešek s přezařováním pacientů řešil Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Z jeho vyjádření vyplývá, že rentgenový ozařovač aplikoval některým pacientům dávky vyšší o 10 až 20 procent, výjimečně až o 43 procent. Běžná tolerance přitom je pouhých 5 procent.

Podle odborníků by sice vážné důsledky mohly způsobit pouze dvojnásobné až trojnásobné hodnoty ozařování, i tak jde ale o velmi vážný prohřešek.

"S vyšší dávkou se vždy zvyšuje pravděpodobnost pozdních účinků záření," uvedla Ivana Zachariášová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Mezi ozařovanými byli především lidé s nenádorovými onemocněními, jako jsou třeba záněty kloubů, ale také pacienti, kteří trpěli rakovinou kůže.

Nemocnice se snažila chybu utajit

Přezařování nebyl jediný prohřešek zlínského špitálu. Další chybu - a možná ještě větší - udělal v tom, že se snažil celou událost ututlat. "Nechlubili jsme se tím," přiznal Kohoutek.

"Nejde o to, že by ublížili pacientům, ale že nám tuto událost nenahlásili, což je jejich povinnost," shrnula předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Právě ona bude o námitkách nemocnice rozhodovat, a to přibližně do čtrnácti dnů. Podle informací MF DNES je velmi pravděpodobně zamítne. Potom by úřad s nemocnicí zahájil správní řízení, na jehož konci by jí mohl uložit pokutu až 10 milionů korun. Nejvyšší možnou sankci ale téměř jistě nevyužije.

I menší suma ale může předluženou zlínskou nemocnici hodně potrápit. Její ředitel Bohuslav Škubal včera potvrdil, že odeslal námitky proti pokutě. Co přesně je jejich obsahem, nechtěl prozradit. "Zatím je to ve stádiu šetření. Až bude ukončeno, tak se k tomu vyjádřím podrobněji," uvedl Škubal.

Řízení o pokutě bude podle Zachariášové trvat několik týdnů. O výši sankce nechtěla spekulovat.

Chybu způsobilo špatné nastavení přístroje

Podle Kohoutka chyba vznikla špatným nastavením přístroje a na svědomí ji má bývalý radiofyzik onkologie Jindřich Žaludek. Ten na přezařování pacientů upozornil úřad pro jadernou bezpečnost. Svoji vinu odmítá. Z onkologie už dostal výpověď.

"Nechtěli problém s nadměrným ozařováním řešit. Když jsem na něho upozorňoval, dostal jsem výpověď," komentoval to Žaludek.

Nemocnice musí rentgenový ozařovač Gulmay, který tehdy patřil k vůbec nejmodernějším v České republice, pravidelně kontrolovat každý měsíc. Důkladněji potom každý rok. Na chybu ale přesto nemohla dlouho přijít. Odhalila ji až při jedné z dalších zkoušek po třech letech v roce 2008. A pak si navíc vše nechala pro sebe.

"Zlínská nemocnice nás neinformovala neprodleně ani při pravidelných inspekcích," upřesnila Zachariášová. Státní úřad pro jadernou bezpečnost také zjistil, že nemocnice špatně určila počátek chybného ozařování. Podle něho se to dělo už od roku 2002. Zlínská nemocnice přitom uváděla, že až od následujícího roku.

Lékaři přezářené pacienty sleduje

Baťova krajská nemocnice své onkologické pacienty, které přezářila, sleduje. Žádné klinické následky se u nich neprojevují. "Nemají žádný důvod se znepokojovat, dopady by se u onkologických pacientů projevily do tří let a u žádného z nich tomu tak nebylo," zdůraznil Kohoutek.

Případem se na popud bývalého radiofyzika Žaludka zabývala už také zlínská policie. Řešila jak oprávněnost jeho vyhazovu z práce, tak i špatné ozařování pacientů na onkologii. Závěry obou vyšetřování jsou stejné. "Nestal se žádný přestupek ani trestný čin," řekla mluvčí zlínské policie Jana Bartíková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Architektka Jitka Ressová baťovský infopoint provozuje.
VIDEO: Krátký animovaný film ukazuje život v baťovském Zlíně

Animátorka z Filmového uzlu Zlín Zuzana Bahulová vytvořila s týmem spolupracovníků krátký animovaný film o baťovské době a způsobu bydlení i života ve Zlíně,...  celý článek

Lokalitu Mezicestí archeologové zkoumali od roku 1999.
Zlínské Mezicestí překryly obchody, bohaté naleziště archeologové opustili

Našli tu zbraně, nástroje, ozdoby, keramiku i tajemné kosterní pozůstatky. Objevili stopy po obydlích či zemědělských stavbách. Získali tady řadu artefaktů...  celý článek

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.