Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že krásný dřevěný kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích chátrá. Při bližším zkoumání je ale patrné, že stěny svatostánku i jeho šindelová střecha opravu nutně potřebují. Do unikátního kostela z 18. století zatéká, dřevo ničí červotoč i drsné horské počasí.
V nejbližších dnech proto řemeslníci zahájí jeho opravy. Kompletní obměna čeká opláštění kostela, střechu ze štípaného šindele, krovy a poškozené trámy. Nové budou podlaha a schodiště na kůru. Proti škůdcům ochrání dřevo jeho napuštění umělou pryskyřicí.
Vyčištění a drobné práce mají před sebou také zvony obsluhované až dosud ručním řemenovým pohonem.
„Tento dnes už mimořádný systém v kostele zůstane i po skončení oprav,“ uvedl projektant rekonstrukce Vít Kolmačka.
Jedle pro stavbu si v lesích vybírají místní šindeláři
Úpravy mají svatostánku vrátit jeho původní podobu. Přestože dřevěných kostelů lze po celé zemi najít zhruba šedesát, ten ve Velkých Karlovicích je mimořádný.
„Vyniká svou architekturou, která je patrná při pohledu z ptačí perspektivy. Kostel je vystavěn ve tvaru řeckého kříže, což je unikát,“ podotkl farář Rastislav Kršák.
Souhlasí s ním i starosta valašské obce Miroslav Koňařík.
„Ve Velkých Karlovicích máme sice čtrnáct kulturních památek, dřevěný kostel jim však jednoznačně vévodí. Navíc jde o nejstarší stavbu v obci,“ konstatoval starosta.
Stejně jako stavitelé chrámu v 18. století, také nyní využijí řemeslníci ke své práci především jedlové dřevo.
„Kmen po kmeni si ho v lesích na Valašsku vybírají místní šindeláři. Ti se postarají o ruční výrobu asi 15 až 20 tisíc štípaných šindelů, které budeme na opravy potřebovat,“ přiblížil Martin Šrámek ze vsetínské firmy Teslice CZ, která se o obnovu kostela postará.
Kostel bude v provozu i při rekonstrukci
Náročná rekonstrukce potrvá až do listopadu. Přestože kostel bude obehnaný lešením, jeho interiér zůstane nadále přístupný veřejnosti. Lidé tak stále budou moci vyrazit na mše i letní prohlídky svatostánku s průvodcem.
„Pouze menší bohoslužby přesuneme do kaple na faře,“ naznačil Kršák.
Náklady na obnovu vzácného kostela, který si loni prohlédlo 12 tisíc návštěvníků, vyjdou na sedm milionů korun. Kromě peněz od farnosti a obce s jejich uhrazením výrazně pomohou norské fondy.
Karlovský roubený kostel s centrální zvonicí vznikl v roce 1754 ve stylu lidového baroka. Vystavěli ho místní tesaři pod vedením stavitele Jana Žáka z Hážovic.
