Jeho zvolení byl logický krok, vždyť lidovci mají ve Zlínském kraji už tradičně nejsilnější voličskou základnu. Přesto, když se poslanec a bývalý starosta Strání Ondřej Benešík stal novým řadovým místopředsedou KDU-ČSL, viditelně si oddychl. A už plánoval, že se ještě více zaměří na zahraniční politiku.
„Jde třeba o velký problém s migrací, konflikt na východě Ukrajiny nebo stanovení termínu pro přijetí eura,“ vyjmenoval Benešík (o usnesení, které na sjezdu prosadil, čtěte zde).
Sjezd KDU-ČSL ve Zlíně |
Kromě starostí týkajících se vnitrostranické politiky ho čeká ještě jeden zásadní úkol: jako jeden z krajských zastupitelů má připravit lidovce na krajské volby v roce 2016. Na otázku, zda si v nich strana troufá na vítězství, Benešík odpověděl: „Je to velmi reálné.“
Konec rudooranžové koalice?
Když staronový předseda Pavel Bělobrádek o víkendu prohlásil, že „je třeba v krajích rozlomit rudooranžové koalice“, mířil tím mimo jiné i na Zlínský kraj. Od podzimu 2012 zde vládnou ČSSD, KSČM a Zemanovci. KDU-ČSL se na správě kraje podílela v předchozích letech, měla dokonce historicky prvního hejtmana Zlínského kraje (Františka Slavíka), teď je ale v opozici.
„Rozbití současné krajské koalice se může podařit. A to i zásluhou našeho výsledku v krajských volbách,“ naznačil další krajský zastupitel, Jiří Čunek.
„Sociálním demokratům z regionu je zřejmě jedno, s kým se spojí, aby vládli. Spousta jejich členů má komunistickou minulost a nemají tedy tu potřebnou brzdu,“ dodal vsetínský starosta a senátor.
Politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín s ním částečně souhlasí.
„Předpokládám ale, že i v krajských volbách v příštím roce budou stále výrazné protestní hlasy. Je otázkou, zda se jimi voliči přikloní k ANO, KSČM, nebo někomu jinému. Lidovci však mají výhodu, že případného partnera do krajské koalice mohou hledat napříč všemi politickými stranami a hnutími, vyjma komunistů,“ poznamenal Šaradín.
Do vedení strany mohl jít i Kunčar, nominaci ale odmítl
Zvolení Benešíka znamená, že po pěti letech se do nejužšího vedení KDU-ČSL vrací zástupce ze Zlínského kraje. Naposledy byla místopředsedkyní Michaela Šojdrová, v letech 2006 až 2009 pak lidovcům šéfoval Čunek.
Podle Šojdrové může Benešík jako místopředseda vládní strany pomoci i samotnému Zlínskému kraji.
„Region stále trápí nízké platy, nižší počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním nebo méně pracovních příležitostí. Je dobře, že jako člen vedení pomůže tato témata lépe prosazovat,“ naznačila kroměřížská europoslankyně.
Zastoupení lidovců z regionu v šestičlenném vedení strany přitom mohlo být ještě silnější. Uherskobrodský starosta a senátor Patrik Kunčar však o post dalšího z místopředsedů, na který ho nominovali lidovci z Ústeckého kraje, nakonec neusiloval.
„Vzhledem ke svým časovým možnostem musím tuto nominaci odmítnout. Pravděpodobně bych se této funkci nemohl věnovat naplno a nerad bych byl jen pouhým udržovatelem stavu,“ řekl Kunčar.
I přesto se lidovci z kraje shodují, že zisk jednoho místopředsednického křesla je dostačující. Tři lidé ze Zlínského kraje, konkrétně Benešík, Šojdrová a Čunek, zůstávají nadále také členy celostátního výboru.
V nedělních volbách do tohoto širšího vedení strany naopak neuspěl místopředseda krajského výboru strany Pavel Botek.
