Ekonomice se celorepublikově daří, výrobní podniky jedou naplno a zaměstnanci chtějí vyšší mzdy. Jenže někde požadují tolik, kolik jim vedení není ochotno dát.
Zhruba ve třetině firem ve Zlínském kraji právě teď probíhají jednání o nové kolektivní smlouvě. Nejvíc vyhrocená jsou ve zlínské pneumatikárně Mitas, která patří k velkým zaměstnavatelům v regionu. Odbory tam už vyhlásily stávkovou pohotovost.
„Chceme navýšit mzdy relativně skokově, v průměru o pět tisíc korun hrubého měsíčně, což je asi o 30 korun na hodinu,“ uvedl předseda odborové organizace Mitasu Vladislav Jandásek. „Lidé tady pracují na tři a čtyři směny, jejich současné ohodnocení je neadekvátní,“ tvrdí.
Průměrná hrubá mzda je podle něho 27 tisíc korun a většina dělníků bere 12 až 15 tisíc čistého, ve čtyřsměnném provozu 18 až 20 tisíc. „To je málo, do normálu se mzdy snažíme dostat tři roky. Neúspěšně,“ řekl Jandásek.
Odboráři chtěli tvrdě stát za svým už loni, podnik ale kupoval švédský koncern Trelleborg. Hodlali tedy dát novému majiteli čas. Teď je však stávka na spadnutí.
Po vyhlášení stávkové pohotovosti začnou odboráři koncem týdne sbírat podpisy. K vyhlášení stávky jich potřebují přes dvě stě. V Mitasu pracuje 560 lidí, z toho 430 je v odborech a další se hlásí.
„Vyhlášení stávkové pohotovosti je legitimním nárokem odborového svazu a je to důležitý signál, kterému dáváme nejvyšší prioritu,“ reagoval vedoucí oddělení lidských zdrojů Mitasu Ralph Kellenberger.
„Zástupci odborů nám prezentovali svou představu, která se ovšem neshoduje s naší nabídkou. V jednání stále pokračujeme,“ doplnil s tím, že vedení bude chtít s odboráři co nejdříve dohodu uzavřít.
Stávka bude dražší než přidání peněz
Pokud by lidé v Mitasu šli do stávky, může podle Jandáska firma přijít za jeden den o tolik peněz, kolik by stálo celoroční navýšení platů pro všechny zaměstnance. Mitas má výrobu i v Otrokovicích, kde potíže nejsou, a v Praze, kde je situace rovněž vyhrocená.
Dusno bylo před dvěma lety také v otrokovické pneumatikárně Continental Barum, která je největším zaměstnavatelem v kraji. Zaměstnanci demonstrovali za vyšší mzdy před závodem. S vedením se nakonec dohodli.
„Letos jsme dostali do tarifů přidáno sedm procent, s tím jsme relativně spokojení,“ uvedl odborář Barumu Jan Skoch, který situaci v Mitasu sleduje. „Neznám všechny požadavky tamních odborů, ale mzdy by se dorovnat měly,“ dodal.
V Mitasu se odvolávají právě na Continental, kde je průměrná dělnická mzda přes 30 tisíc korun.
Hodně vzdálenou představu o platech mají také majitelé a zaměstnanci firmy AVX, která vyrábí elektronické součástky. Americká společnost má výrobnu v Uherském Hradišti, kde pracuje asi 1 400 lidí. Ti by chtěli dostat přidáno v průměru deset procent a dostávat roční odměny za dobré hospodářské výsledky společnosti.
„Mzdy dělníků nerostou, ale mzdy managementu jdou nahoru o 40 procent,“ tvrdí David Šrott z Odborového svazu Kovo, který se vyjednávání o nové kolektivní smlouvě účastní. Podle něho zahraniční vlastník nemá zájem, aby dělníkům rostly mzdy.
„Vyjednávání pokračují,“ uvedl stručně jednatel AVX Pavel Dvouletý. Podle Šrotta berou lidé v AVX v průměru 19 tisíc čistého, mnoho zaměstnankyň však má mít jen 11 až 12 tisíc.
„Pokud budou naše požadavky splněné, nepřistoupíme k nátlakovým akcím,“ vzkázal Šrott.
Jednání o kolektivní smlouvě nejsou uzavřená ani ve slušovické firmě Greiner, kde se vyrábějí plastové obaly. Situace tam není dramatická. Alespoň zatím. „Navrhujeme navýšení o 5 až 10 procent. Bylo by individuální, lidé by však neměli být tratní,“ říká jednatel Greineru Ivo Benda. Odbory chtějí vyšší 13. a 14. mzdu i to, aby dostali více přidáno všichni, ne jen někteří.
