„Je naivní si myslet, že jsme před tak rozsáhlými povodněmi zcela chráněni. Zabezpečit města před povodní je stejně náročné, jako zabezpečit je před požáry či vichřicí,“ říká Petr Chmelař, mluvčí Povodí Moravy. Zároveň upozorňuje, že dokud nevznikne vodní dílo Skalička, ochranu na úrovni povodně z roku 1997 nelze zajistit.
Jakkoliv jeho slova mohou znít pesimisticky, situace se za zmíněných dvacet let přece jen zlepšila. Vznikly nové bariéry či hráze za skoro 900 milionů korun a výrazně lépe funguje integrovaný záchranný systém.
Prokázalo se to v letech 2002, 2006 a 2010, když se v regionu znovu objevila velká voda. Díky nástupu moderních technologií je pak snazší možnost varování obyvatel.
„Kdyby přišla podobná povodeň jako v roce 1997, k takovým škodám by už nedošlo,“ popsal kroměřížský starosta Jaroslav Němec a shrnul tím názor většiny radnic.
Už samotný výčet investic Povodí Moravy do ochrany měst a jejich obyvatel je úctyhodný. Opravených či postavených bylo více než 165 staveb. K nejvýznamnějším patří rekonstrukce hrází v Záhlinicích a Kvasicích, Napajedlích, v Uherském Hradišti a Uherském Ostrohu.
Otrokovice jsou dobře chráněné
Před dvaceti lety byla nejvíce poničená města ležící na Moravě. Symbolem povodní se tehdy ve Zlínském kraji staly Otrokovice, které zalila povodňová vlna z Bečvy, Moravy a Dřevnice.
Dnes jsou jedním z nejlépe chráněných měst v celé zemi. Na protipovodňové bariéry šlo 300 milionů korun, další peníze investovaly soukromé firmy jako Continental Barum a další. Zbývá dokončit jen poslední úsek na Bahňáku, který měří 500 metrů.
„Výhledově plánujeme protipovodňové opatření také v lokalitě Laziště, kde vznikne 80 rodinných domů,“ podotkl vedoucí investičního oddělení otrokovické radnice Milan Štábl.
Voda řádila také v Kroměříži, kde poničila i vzácnou Podzámeckou zahradu patřící na seznam památek UNESCO. Co se od té doby změnilo? Jsou navýšené břehy na Moštěnce i na Moravě, opravená je kanalizace, která má funkční klapky proti zpětnému vzdutí řeky, moderní jsou rovněž hlásiče.
„Nyní připravujeme nový digitální povodňový plán, který bude součástí celorepublikového systému a umožní nám lepší komunikaci a spojení s krajským úřadem, úřady obcí, Českým hydrometeorologickým úřadem či Povodím Moravy,“ uvedl Němec.
V Rožnově odmítli hráz, místo ní upraví terén
V Uherském Hradišti je dokončena první etapa protipovodňových opatření, šlo o vyztužení a navýšení hrází a vytvoření zátopového prostoru nad Rybárnami. Ještě je ale třeba vybudovat přelivnou hranu u Jarošova. Právě tudy může proudit přebytečná voda z Moravy do suchého poldru mezi Starým Městem a Huštěnovicemi. Další přelivná hrana má vzniknout na levém břehu u Kunovského lesa.
„Pokud by se dnes voda do města dostala, nedosáhne výšek jako při ničivých povodních v minulosti. A hlavně – bude mít zase kam odtéci,“ konstatoval starosta Stanislav Blaha.
Všude však protipovodňová opatření hotová nejsou. Například v Rožnově pod Radhoštěm se dlouho mluvilo o stavbě hráze na Tyršově nábřeží. Současné vedení radnice ji ale po nástupu do funkce zrušilo.
„Hráz o velikosti 70 centimetrů měla chránit lidi v místě, kde bylo maximálně 15 centimetrů. Navíc to neřešilo celoplošnou ochranu území. Chytá se úprava terénu tak, aby předpokládanou zvýšenou hladinu vody pokryl,“ sdělil starosta Radim Holiš.
Ochrana proti velké vodě čeká Vsetín, kde vznikne hráz za 80 milionů korun s bezpečnostním převýšením o půl metru. Do roku 2019 se dokončí bariéra na řece Olšavě v Uherském Brodě a Kunovicích a protipovodňová hráz v Tlumačově.
Stále ale platí, že ohrožené je každé město či obec, které leží na vodním toku. Každá hráz či ochranný val jsou totiž dimenzované jen na určitou úroveň povodně.
„Ochranu obyvatel však nezajišťuje pouze protipovodňová ochrana, ale také hlásná a povodňová služba a jednotky integrovaného záchranného systému. Právě jejich úkolem je chránit to nejcennější – životy a zdraví obyvatel,“ poznamenal Chmelař.
