Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím východněji, tím více rodáků. Nejvíc jich žije ve Zlínském kraji

  9:33aktualizováno  9:33
Pro více než polovinu obyvatel Zlínského kraje je tento region i místem jejich narození. Nejvíce lidí, kteří ve svém rodišti chodí do školy a pracují, žije podle statistických údajů ve Strání.

Nejvíce rodáků žije v obci Strání na Uherskobrodsku. | foto: MAFRA

Slavný režisér Vojtěch Jasný nedal na rodné Valašsko nikdy dopustit. Film Všichni dobří rodáci s dalším Valachem Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli získal prestižní cenu v Cannes, obletěl svět a ukázal patnáct nelehkých let v životě jedné valašské vesnice.

I tento příklad ukazuje charakter regionu a silný vztah, který k němu mnozí z jeho obyvatel mají. Není náhodou, že se Zlínský kraj dostal na nejvyšší příčku v počtu rodáků v celém Česku.

Podle statistických dat se zde narodilo 53 procent současných obyvatel. Republikový průměr přitom činí 47 procent a třeba Liberecko má 43 a Karlovarsko dokonce jen 38 procent.

„Platí, že směrem od východní části republiky k západu podíl rodáků klesá. Většina mikroregionů na Moravě má podíl rodáků nadprůměrný,“ stojí ve zprávě Českého statistického úřadu, který hodnotil data nasbíraná před šesti lety během Sčítání lidu, domů a bytů.

Strání má republikový primát se 78 procenty rodáků

Zlínský kraj vede ve srovnání okresů, samospráv a dokonce také obcí. Například na Uherskobrodsku je skoro 80 procent starousedlíků, hlavně to platí v Ostrožské Lhotě, Dolním Němčí nebo Březové. Naopak nejméně v rámci kraje jich mají Rožnov pod Radhoštěm, Lukov, Otrokovice, Velehrad nebo Skaštice.

Lidé Zlínského kraje žijící ve svém rodišti

Okresní města

  • Zlín 55 %
  • Vsetín 54 %
  • Kroměříž 46 %
  • Uherské Hradiště 44 %

Obce

  • Strání 78 %
  • Lidečko 69 %
  • Nedašova Lhota 68 %
  • Prusinovice 60 %
  • Ústí 44 %
  • Skaštice 39 %
  • Dešná 35 %
  • Velehrad 32 %

Zdroj: Český statistický úřad

Absolutně nejvěrnější obyvatele má z celé republiky Strání, malá příhraniční obec s necelými čtyřmi tisíci lidmi proslulá sklářskou hutí nebo fašankovými obchůzkami. Rodáků v ní žije 78 procent.

„Asi se cítíme být patrioty,“ usmál se starosta Antonín Popelka.

Mimochodem jeho příjmení je také důkazem toho, že stěhování nebylo populární ani v minulosti. Popelků je totiž ve vesnici více než 400.

„Historicky bylo zvykem, že místní muži jezdili za prací do světa jako montážníci, buď po republice, nebo do Švédska, Norska a jinam. Ale vždy se vraceli a dodnes vracejí domů,“ popsal starosta.

Generační dědictví, které má v sobě zakořeněný vztah k rodnému domu, obci, nebo alespoň krajině, není jediným důvodem rozšířeného patriotismu. Roli hrají také předávané zvyky, tradice nebo stabilně vysoký počet věřících. Důvody ale bývají i ryze praktické a konkrétní.

„Pozitivním měřítkem může být to, že jsou tady lidé spokojení, mají všechno, co potřebují, a nic je nenutí hledat něco lepšího jinde,“ vysvětlila socioložka Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity v Brně.

I ve zmíněném čtyřtisícovém Strání mají dost obchodů, základní školu, restauraci, sportoviště a možnost zaměstnání v dosahu dvaceti kilometrů.

„Teď začínáme kopat inženýrské sítě pro novou lokalitu, kde bude stát přes dvacet rodinných domů,“ přidává další důvody k udržení obyvatel Popelka.

Zlín má polovinu rodáků

Na druhou stranu rodáci mohou doma zůstávat i z negativních důvodů. Například proto, že se necítí dost vzdělaní, zkušení nebo schopní odejít a začít jinde. Jestli má na stěhování vliv vzdělání, ale statistici zatím nezkoumali. Naopak věk podle tabulek nerozhoduje. Ve Zlínském kraji zůstávají nejen malé děti, ale i studenti a dospělí.

Mezi dvaceti až třicetiletými je celých 63 procent rodáků a ve věku 30 až 40 let je to celá polovina. Od čtyřicítky se počet místních lidí snižuje, ale pořád si drží zhruba čtyřicetiprocentní podíl.

Pro Zlínský kraj je důležité, že mnohdy z něj neodcházejí ani špičkově vzdělaní a uznávaní experti.

„Mohl jsem pracovat v Bostonu, San Franciscu, New Yorku, lákali mě i do Olomouce, Brna nebo Prahy. Vždycky jsem se ale vracel, protože jsem Zlín považoval za svůj mateřský přístav a práce v Baťově nemocnici pro mne byla prestižní záležitostí,“ zmínil před časem respektovaný zlínský diabetolog Jaroslav Rybka (čtěte zde).

Právě Zlín na tom s rodáky není špatně. Ve městě jich je více než polovina, stejně jako v Luhačovicích, Valašském Meziříčí nebo Holešově.

„Může tomu pomáhat i fakt, že tady máme vysokou školu, díky které nemusejí místní mladí jezdit studovat jinam. Pak by se totiž zvyšovala pravděpodobnost, že už se zpátky nevrátí,“ upozornila prorektorka místní univerzity Drahomíra Pavelková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Koupaliště v Újezdě u Valašských Klobouk.
Vandal nalil barvy a motorový olej do bazénu, obec už ho letos neotevře

Za vodními radovánkami tam jezdili lidé z celého Vizovicka. Na oblíbeném koupališti v Újezdě už si ovšem letos nezaplavou. Obec nečekaně ukončila jeho provoz...  celý článek

Konopí vypěstovala firma Elkoplast Slušovice.
Konopí bude pro stát opět pěstovat firma ze Slušovic, jeho cena vzroste

Když před dvěma lety dorazila do českých lékáren historicky první várka konopí, přivezla ji slušovická firma Elkoplast. Teď si ji Státní ústav pro kontrolu...  celý článek

Oprava silnice z Havlíčkova Brodu na Jihlavu.
Cesta z Valašska na Slovensko je plná rozkopaných úseků, jízdu řídí semafory

Pevné nervy při zdlouhavém čekání ve frontách u semaforů potřebují řidiči na silnici II/487 mezi Ústím u Vsetína a Velkými Karlovicemi. Úsek, který hlavně přes...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.