"Lněná vlákna se dělala většinou na podzim a byla to spíš práce žen. Ty pak za zimních večerů z vláken splétaly nitě a šily z nich oblečení. Tak to bylo ještě na začátku dvacátého století," vysvětlila etnografka Milada Fohlerová z Muzea regionu Valašska.
Práci na dobových pomůckách předváděly zkušené odbornice v tomto oboru. Mezi nimi byla i Nositelka tradice lidových řemesel Blanka Mikolajková z Rožnova pod Radhoštěm, která předváděla právě onu technologii krosienky.
Blanka Mikolajková plete krajky při textilním odpoledni
Ruční výroba provazu ve Valašském Meziříčí
Na rámu z lískového dřeva splétala bavlněné nitě do ozdobného pásku na potah polštáře. S touto časově i technicky náročnou metodou se představila i v sídle UNESCO v Paříži. A je zřejmě jediná v Česku, která se jí zabývá.
"Je k tomu potřeba zručnost a trpělivost. Hlavně člověk nesmí udělat chybu, protože to, co udělá, už se nedá párat," řekla Mikolajková. "Jednou jsem dělala čepec dva dny. Pak jsem udělala chybu a musela ho vyhodit," dodala.
Součástí akce byla také výstava zaměřená na výrobu textilu na Valašsku. A k poslechu hrála cimbálová muzika Jánoš z Rožnova pod Radhoštěm. Zhruba stovka návštěvníků, včetně dětí, byla spokojená.
"Je zajímavé vidět ruční výrobu oblečení na vlastní oči. Chvíli by mě to určitě bavilo, ale kdybych to měla dělat delší dobu, tak nevím. Určitě si ale i kvůli tomu lidé dříve více vážili toho, co nosí na sobě," řekla Iva Staříčková, která na textilní odpoledne přijela ze Zlína.
