Štěpán Trochta jako litoměřický biskup kolem roku 1970.

Štěpán Trochta jako litoměřický biskup kolem roku 1970. | foto: archiv

Ani v koncentráku jsem nevytrpěl to, co v českém vězení, srovnával kněz

  • 453
Štěpán Trochta z Valašska patřil mezi významné české duchovní. Zajímalo se o něj gestapo i Státní bezpečnost, dlouhé roky strávil v koncentračním táboře i ve vězení. Ocenil jej papež tajným jmenováním biskupem a posmrtně také první demokratický prezident Havel.

Celý život pomáhal lidem. Bohužel však značný čas strávil v místech, ze kterých šel strach: koncentračních táborech či komunistických vězeních.

Rodák z Francovy Lhoty Štěpán Trochta patřil k nejvýznamnějším českým duchovním. Osud odvážného kněze přibližuje výstava, která je do konce ledna k vidění v prostorách budovy betlému v Horní Lidči (více o samotném betlému čtěte zde).

Trochta studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a později v italském Turíně. Stal se jedním z prvních českých salesiánů a věnoval se práci s chudou a opuštěnou mládeží. Pomohl například vybudovat salesiánské gymnázium ve Fryštáku a centrum v pražských Kobylisích, které vedl.

Byl životním optimistou, ale také mužem, jenž se nebál hlasitě dávat najevo své názory. I proto se během druhé světové války dostal do hledáčku gestapa.

„Několikrát byl vyslýchán a krátce po atentátu na Heydricha zatčen,“ zmiňuje historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.

Trochta prošel Terezínem a koncentračním táborem Mauthausen. „Zde několikrát jen o vlásek unikl smrti. Přitom se během věznění choval statečně a byl oporou spoluvězňům,“ uvádí Plachý.

„Ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé jako v českých věznicích“

Po válce se brzy dostal do konfliktu s komunistickým režimem, proti němuž velmi ostře vystoupil. Okamžitě se o něj začala zajímat StB a v roce 1954 jej soud poslal na pětadvacet let do vězení za velezradu.

Prošel několik českých věznic a později se svěřil přátelům, že „ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé“.

„Ty německé koncentráky se nedají srovnat s tím, co jsem vytrpěl od komunistů. Byla to nejhorší doba mého života. K takovému zacházení se ani Němci nesnížili,“ řekl kněz, jehož osvobodila až amnestie v roce 1960.

Do duchovní správy se ale vrátit nesměl a několik let se živil jako pomocný dělník. Kvůli podlomenému zdraví pak musel odejít do předčasného důchodu.

Jeho činy ocenil i papež, který jej v roce 1969 tajně jmenoval kardinálem. I v posledních letech života se veřejně stavěl proti pošlapávání náboženských svobod v Československu.

Trochta zemřel v roce 1974 a na jeho pohřbu ho tehdejší krakovský arcibiskup a pozdější papež Karol Wojtyla označil za mučedníka.

V roce 1992 jej prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.