Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ani v koncentráku jsem nevytrpěl to, co v českém vězení, srovnával kněz

  10:08aktualizováno  10:08
Štěpán Trochta z Valašska patřil mezi významné české duchovní. Zajímalo se o něj gestapo i Státní bezpečnost, dlouhé roky strávil v koncentračním táboře i ve vězení. Ocenil jej papež tajným jmenováním biskupem a posmrtně také první demokratický prezident Havel.

Štěpán Trochta jako litoměřický biskup kolem roku 1970. | foto: archiv

Celý život pomáhal lidem. Bohužel však značný čas strávil v místech, ze kterých šel strach: koncentračních táborech či komunistických vězeních.

Rodák z Francovy Lhoty Štěpán Trochta patřil k nejvýznamnějším českým duchovním. Osud odvážného kněze přibližuje výstava, která je do konce ledna k vidění v prostorách budovy betlému v Horní Lidči (více o samotném betlému čtěte zde).

Trochta studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a později v italském Turíně. Stal se jedním z prvních českých salesiánů a věnoval se práci s chudou a opuštěnou mládeží. Pomohl například vybudovat salesiánské gymnázium ve Fryštáku a centrum v pražských Kobylisích, které vedl.

Byl životním optimistou, ale také mužem, jenž se nebál hlasitě dávat najevo své názory. I proto se během druhé světové války dostal do hledáčku gestapa.

„Několikrát byl vyslýchán a krátce po atentátu na Heydricha zatčen,“ zmiňuje historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.

Trochta prošel Terezínem a koncentračním táborem Mauthausen. „Zde několikrát jen o vlásek unikl smrti. Přitom se během věznění choval statečně a byl oporou spoluvězňům,“ uvádí Plachý.

„Ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé jako v českých věznicích“

Po válce se brzy dostal do konfliktu s komunistickým režimem, proti němuž velmi ostře vystoupil. Okamžitě se o něj začala zajímat StB a v roce 1954 jej soud poslal na pětadvacet let do vězení za velezradu.

Prošel několik českých věznic a později se svěřil přátelům, že „ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé“.

„Ty německé koncentráky se nedají srovnat s tím, co jsem vytrpěl od komunistů. Byla to nejhorší doba mého života. K takovému zacházení se ani Němci nesnížili,“ řekl kněz, jehož osvobodila až amnestie v roce 1960.

Do duchovní správy se ale vrátit nesměl a několik let se živil jako pomocný dělník. Kvůli podlomenému zdraví pak musel odejít do předčasného důchodu.

Jeho činy ocenil i papež, který jej v roce 1969 tajně jmenoval kardinálem. I v posledních letech života se veřejně stavěl proti pošlapávání náboženských svobod v Československu.

Trochta zemřel v roce 1974 a na jeho pohřbu ho tehdejší krakovský arcibiskup a pozdější papež Karol Wojtyla označil za mučedníka.

V roce 1992 jej prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce obchodního domu Prior ve Zlíně odstartovala.
VIDEO: Velká oprava Prioru ve Zlíně začala, vrátí mu baťovský vzhled

Jedna z architektonických dominant Zlína a památka na slavnou baťovskou éru se mění před očima. Obchodní dům Prior se za rok představí v téměř autentické...  celý článek

Lokalitu Mezicestí archeologové zkoumali od roku 1999.
Zlínské Mezicestí překryly obchody, bohaté naleziště archeologové opustili

Našli tu zbraně, nástroje, ozdoby, keramiku i tajemné kosterní pozůstatky. Objevili stopy po obydlích či zemědělských stavbách. Získali tady řadu artefaktů...  celý článek

Architektka Jitka Ressová baťovský infopoint provozuje.
VIDEO: Krátký animovaný film ukazuje život v baťovském Zlíně

Animátorka z Filmového uzlu Zlín Zuzana Bahulová vytvořila s týmem spolupracovníků krátký animovaný film o baťovské době a způsobu bydlení i života ve Zlíně,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.