Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kavárna, muzeum, nový sál. Zlínský zámek otevřou podnikatelé na jaře

  17:30aktualizováno  17:30
Budova zámku v centru Zlína už na jaře ožije. Postarají se o to místní podnikatelé a magistrát. Chtějí, aby šlo o místo pro setkávání obyvatel Zlína nebo návštěvníků z celé země. Nedalekou budovu bývalé knihovny čeká částečná rekonstrukce.

Náměstek zlínského primátora Aleš Dufek v budově zámku, který čeká na svoje otevření. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Když se loni po odstěhování muzea uzavřel zámek v centru Zlína, nebylo vůbec zřejmé, kdy se do něho bude moci veřejnost zase podívat. Teď už je jasné, že jeho první obnovená část se otevře na jaře.

Skupina místních podnikatelů z obecně prospěšné společnosti Zlínský zámek se s městem domluvila, že postupně využije polovinu historických prostor, v nichž vybuduje kavárnu, galerii či restauraci.

Fotogalerie

A radnice přišla s nápadem, že by ve druhé půlce zámku, kde zatím působí hudební a taneční soubory, vzniklo během několika let muzeum o historii Zlína.

"Zámek je budova číslo jedna. Jde nám o to, aby byl smysluplně využitý a současně to nebyla velká finanční zátěž pro město," naznačil primátor Miroslav Adámek.

V části cenného objektu památkáři dokončují stavebně historický průzkum a od jeho výsledků se bude odvíjet vše ostatní.

"Na jeho základě připravíme studii a projektovou dokumentaci. Zhruba v polovině roku celý záměr představíme. Už na jaře bychom ale chtěli otevřít první část, zatím nebudu prozrazovat jakou," uvedla ředitelka společnosti Zlínský zámek Martina Dlabajová.

300 tisíc korun ročně za energie

Podnikatelé si chtěli zámek pronajmout na třicet let, městu se to ale zdálo příliš. Nakonec se obě strany dohodly na době neurčité s výpovědní lhůtou 36 měsíců, nájem je necelých pět tisíc korun měsíčně.

"Je to spíš symbolická částka, nejde o komerční prostory. Jen energie budou stát velké peníze, zhruba 300 tisíc korun ročně," řekl náměstek primátora Aleš Dufek.

Památkář: Některé úpravy zámku byly hodně necitlivé

Pro modernistický Zlín, který se vyšvihl díky podnikatelské rodině Baťů, je to veledůležitý odkaz z dávnější minulosti. Historická budova zlínského zámku ukazuje, že město má přece jen delší tradici, kterou by si mělo pečlivě střežit.

Tyto obecné teze potvrdil i stavebně historický průzkum, který by měl v lednu dokončit Radim Vrla z Národního památkového ústavu v Kroměříži. "Zámek je nesmírně zajímavý objekt," říká Vrla.

V čem konkrétně je budova zámku pro památkáře cenná?
Je to konglomerát mnoha stylů - od pozdní gotiky, přes renesanci, až po barokní a moderní úpravy. Některé konstrukce zámku pocházejí z 15. století, kdy zde vznikla tvrz, jež nahradila starý zlínský hrad, který stál nad Kudlovem. Takže dnešní stavba má v sobě i zcela původní části. Zámek byl sice ve 20. století mnohokrát přestavován, takže historických detailů není tolik, i tak je ale pro město velmi důležitý. Jde o kulturní památku, k níž je třeba přistupovat šetrně, pietně. Neměly by se už vršit negativní zásahy, které by budovu znehodnotily.

Narazili jste třeba při průzkumu na něco, co vás vyloženě překvapilo?
Ve východním křídle zámku jsme objevili exteriérové omítky z renesančního období. V tomto křídle, které má velmi složitý vývoj, je vestavěná věž, jež zřejmě pochází ze 16. století. Dnes není zvenku viditelná, takže její kdysi vnější omítka je nyní vnitřní, navíc překrytá dalšími vrstvami. Nicméně jsme ji v některých sálech po odkrytí starých omítek našli, což je ten nový objev. S tím se nemusíme setkat ani u mnohem významnějších památek.

Budete trvat na tom, aby byla zachovaná?
Ano, ale nebude nám vadit, pokud bude dál schovaná pod dalšími vrstvami. Budeme chtít, aby se stěny neosekaly až na zdivo nebo se neudělaly jiné stavební zásahy, které by ji zničily. Pro to, aby byla vidět, by se musely provést velké sondy a pak by bylo možné uvažovat nad tím, v jaké míře je možné původní omítku přiznat.

Zámek prošel řadou úprav, utrpěl jimi hodně?
Některé byly hodně necitlivé. Nejhorší bylo, že se v 90. letech minulého století vybagrovala část nádvoří kvůli vybudování kuchyně. Zničily se tak historické vrstvy pod nádvořím, což by se u takových budov nemělo dělat. V těchto vrstvách bývají uchovány cenné informace, které by v budoucnu mohli zkoumat archeologové. Nějaký archeologický průzkum se na tomto místě sice uskutečnil, ale byl hodně tlačený plánovanou výstavbou.

Další úpravy už nebyly tak drastické?
Třeba původní střecha vypadala úplně jinak. Nad třemi nárožími byly mohutné mansardové věže z období baroka. Působily velmi romanticky. Střecha získala svůj strohý ráz až na začátku 20. století, kdy byla vyměněná. Během minulého století se dělaly i další opravy, ale šlo spíše o technické věci a do podstaty zámku už se naštěstí nezasahovalo. Měnily se okna i podlahy, což potkává každou stavbu.

Podle něho teď město nemá jinou možnost, jak zámek využít. Když se dříve hlásili zájemci, vždy měli zájem jen o jeho menší část, hlavně restauraci.

"Musíme jít cestou dílčích posunů vpřed. Nic lepšího se teď nedá vymyslet. Není vypsaný žádný dotační titul, na který bychom mohli dosáhnout," podotkl Dufek.

Galerie, restaurace i kavárna

Obecně prospěšná společnost Zlínský zámek, v níž figuruje například ředitel Continental Barum Libor Láznička, Čestmír Vančura z Kovárny Viva nebo Jiří Havlík ze stavební firmy Pozimos (všichni vystupují jako soukromé osoby), má se zámkem smělé plány.

V nejstarší městské budově chce mít galerii výtvarného umění i fragmentů historie Zlína. Počítají také s provozováním restaurace a kavárny.

"Mělo by to být živé místo pro setkávání obyvatel Zlína i návštěvníků z celé země," shrnula Dlabajová.

V druhé půlce zámku, jež zůstane nadále městu, by měl vzniknout sál, který nabídne alternativu k současné obřadní síni na radnici. A nejen to.

Vzhledem k tomu, že se soubory z této části ještě letos přestěhují do budovy bývalé knihovny, uvolní se další rozlehlé místnosti zámku. Primátor Adámek by v nich rád viděl trvalou expozici o Zlíně.

"Líbilo by se mi muzeum, které by ukázalo historii města od neolitu až po dnešní dobu," nastínil Adámek. "Nebylo by to hned, ale v horizontu několika let. Snad by se pak daly využít i nějaké dotace."

Ve zlínském zámku, který byl v 15. století postavený jako tvrz, řadu let sídlilo Muzeum jihovýchodní Moravy, které se loni na jaře přestěhovalo do Baťova institutu v továrním areálu.

Bývalá knihovna se dočká částečné opravy

Stejný osud potkal rovněž Krajskou knihovnu Františka Bartoše, která opustila budovu z roku 1897 v centru Zlína. Město stálo před dalším problémem s využitím volného místa, který ale už vyřešilo.

"Dvě horní patra budou sloužit folklorním a tanečním souborům a dechovému orchestru. V přízemí plánujeme prostory pro důchodce a rodiče s dětmi. A bude tam i duchovní místnost pro církve," upřesnil radní Miroslav Kašný.

Radnice zvažovala, že by budovu kompletně zrekonstruovala, to by však stálo minimálně 70 milionů korun. Proto zvolila částečnou opravu. Uvnitř se vybourají příčky, opraví omítky, případně stropy, nová bude elektroinstalace a topení.

Radnice už požádala o dotaci zhruba 24 milionů korun Evropskou unii. Soubory a senioři se do nových místností přestěhují ještě letos.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Chybějí nám zaměstnanci, chceme Ukrajince, zní z firem

Firmy ze Zlínského kraje stále častěji shánějí zoufale chybějící pracovníky i v zahraničí. Od začátku roku požádaly přes Hospodářskou komoru o téměř 500 lidí z...  celý článek

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Panelové sídliště
Valašská města řeší bytovou krizi, pro mladé těžce shánějí bydlení

Radnice na Valašsku přemýšlejí, jak získat nové obyvatele. Rožnov pod Radhoštěm chce více startovacích bytů, Valašské Meziříčí jedná o přestavbě ubytovny....  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.