Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autoři ze Zlínského kraje vydali knihy o Baťovi, přírodě nebo vilách

  12:27aktualizováno  12:27
Historická díla, romány nebo pohádky. Nabídka knih, které v poslední době vydali autoři ze Zlínského kraje, je pestrá. MF DNES přináší tipy na zajímavé publikace, je mezi nimi hned několik knih o historii Baťů.

Historik Zdeněk Pokluda popisuje dějiny regionu, v nejnovější knize se zaměřil na moravskou stopu rodu Šternberků. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Několik historiků, ředitel střední školy, rozhlasová redaktorka, soudce nebo městský strážník. Všichni z nich mají společné - pocházejí nebo působí ve Zlínském kraji a loni vydali knihu.

Tipy MF DNES na knihy z regionu

Pravá tvář anděla
Ředitel vsetínské školy vypráví osudy námořníků v alžbětinské Anglie.

Prameny na Valašsku a v Podbeskydí
Dílo Radovana Stoklasy stojí 229 korun.

Rub a líc baťovských sporů
Kniha líčí ožehavé téma pří o majetek po smrti Tomáše Bati.

Stroj se (ne)zadrhl
Soubor fejetonů a balad zlínského soudce Josefa Holcmana.

Od škodovky po quattro
Popis kariéry úspěšného jezdce rallye Lea Pavlíka.

Moravští Šternberkové
Zdeněk Pokluda mapuje osudy moravských větví Šternberků.

Životní osudy
Kniha mapuje osudy historických postav, které zasáhly do rozvoje Kroměřížska.

Uloupené dílo
Třetí svazek řady nepublikovaných spisů z literární pozůstalosti J. A. Bati.

Vzpomínky
Autobiografické dílo profesora Vladimíra Karfíka, součástí knihy je i DVD.

Kroměříž - historické město & jeho památky
Monografie připomíná 750. let města.

Baťovi muži
Životní příběhy 28 mužů spojených s T. Baťou s řadou unikátních fotografií.

Příběhy domů a vil
Přečtěte si osudy a příběhy lidí a rodin z luhačovických vil.

Olšava ví svoje
Jiří Jilík nabízí pověsti a legendy vztahující se k přírodě na březích řeky Olšavy.

Jak maminka vylezla na věž
Pohádky jsou založené na rozhlasových reportážích.

Za dlúhých večerů...
Sbírka hornolidečských příběhů nebo pověstí od Petra Odehnala.

Chřiby - hledání hrobu starého Metoděje
Publikace začíná událostmi z roku 1932.

Podobně různorodé jako "civilní" povolání zdejších spisovatelů jsou i témata jejich knih. Píší pohádky, romány i literaturu faktu.

Rozdělit se dají na historiky a ostatní. To proto, že s profesí historika je publikační činnost pevně spojená, dá se tedy říct, že se psaním také živí.

Potvrzuje to etnografka z Muzea Jihovýchodní Moravy Blanka Petráková. Společně s Ladislavou Horňákovou, jinak historičkou umění, vydala knihu Příběhy domů a vil.

"Materiály jsem původně sbírala pro stejnojmennou výstavu, kterou jsem dělala v muzeu," říká Petráková. Její díl práce spočíval v tom, že popsala osudy a příběhy obyvatel 34 luhačovických vil. Horňáková pak doplnila skutečnosti o architektuře.

Jejich kolega z oboru, historik Zdeněk Pokluda, vydal loni knihy hned dvě: Baťovi muži a Moravští Šternberkové. První z nich nabízí portréty nejbližších spolupracovníků Tomáše Bati, od Dominika Čipery nebo Hugo Vavrečky až po méně známé, ale pro rozvoj firmy podstatné zaměstnance.

Uživit se psaním? Kdepak, spíše to je prodělečná činnost

Druhá skupina spisovatelů se živí různě a psaní věnuje výhradně volný čas. Autorka pohádek Michaela Vetešková je redaktorkou Českého rozhlasu. Sepsala příběhy, které vypráví večer před spaním svým dětem.

Pod historickým románem z alžbětinské Anglie Pravá tvář anděla je pseudonym Karel Cubeca, který skrývá ředitele vsetínské soukromé střední školy Karla Kostku. Knihu Životní osudy zase napsal Petr Klapil, člen městské policie v Kroměříži.

Spoléhat se na to, že výdělky z knížek pokryjí běžné životní náklady, ale všichni odmítají. Nutno ale dodat, že po tom ani netouží.

"Uživil bych se. Velmi skromně, ale uživil. Jenomže to není podstatné. Takhle je to pro mě zábava, nechci psát proto, že musím," vysvětlil Kostka.

Klapil věnoval svému dílu o 211 stranách čtyři roky života. Bádal v archivech, muzeích i pozůstalostech. "Psát jsem začal v redakci kvasických novin, kde jsem měl rubriku Životní osudy," vybavuje si Klapil.

A protože materiálů nasbíral více, než se mohlo do novin vejít, vznikla kniha. Čtenář v ní najde třeba příběh Karolíny Šternberkové, rodačky z Pohořelic nebo Ferdinanda Urbánka, kroměřížského cukrovarníka. "Narazil jsem i na informace, které přede mnou ještě nikdo nepublikoval," tvrdí Klapil.

Jedním z nejzkušenějších autorů v regionu je Josef Holcman, který má na kontě sedm knih. Je soudcem a tvrdí, že psaním kompenzuje náročné povolání. A přesto, že dvě jeho knihy získaly nominaci na prestižní ceny, ani jeho psaní neuživí.

"Činnost je to velmi prodělečná. Z těch sedmi knih jsem zatím dostal jediný honorář. Živit se jako spisovatel je možné až v případě, že jde o náklad v počtu deseti tisíc kusů. Mých knih se tisknou dva tři tisíce," upozornil Holcman.

Šternberkové vládli ve Zlíně i Bojkovicích

Proč je ve znaku Zlína i některých dalších měst ve zdejším kraji žlutá osmicípá hvězda? Pro historika směšná otázka, pro mnoho laiků ale neproniknutelná záhada.

Každý, kdo neví, odpověď najde v nové knize zlínského historika Zdeňka Pokludy. Jmenuje se Moravští Šternberkové - Panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Už v názvu je obsažená odpověď na položenou otázku.

A pro nepoučeného čtenáře je jistě zajímavé, že šlechtický rod Šternberků zanechal ve Zlínském kraji ve 14. a 15. století velmi výraznou stopu, kterou nyní Pokluda mapuje.

Šternberkové vládli na sídlech v Lukově, ve Zlíně, Bojkovicích, Holešově, Kvasicích či Malenovicích. Teprve roku 1950 poslední paní Šternberková musela opustit zestátněný Pohořelický zámek," přiblížil Pokluda. "Rodu patřilo mnoho panství: od Bystřice pod Hostýnem k Hluku, od Litenčic až po Bojkovice," podotkl.

Čtenář se v obsáhlé publikaci, která má přes 350 stran, dozví o hromadění majetku i ztrátách knížecího rodu, jeho sporech, rozbrojích i nezdařených sňatcích.

Knížka také odstraňuje některé pochybnosti: například tu, která panuje kolem konfiskace šlechtického hradu a velkostatku v Malenovicích v roce 1946.

Pokluda věří, že jeho dílo, jež vydalo nakladatelství Lidové noviny v Praze, může být užitečné a zajímavé pro laické čtenáře z měst, kde Šternberkové působili.

"A potom také pro historiky a poučené zájemce, kteří se zajímají o to, jakou roli u nás sehrála šlechta za posledních 800 let," naznačil historik. Rod Šternberků je původem z Posázaví, během krátké doby ale rozkošatěl a rozšířil se i na Moravu. Jako jeden z mála si uchoval významné postavení i po Bílé hoře.

Na Moravě Šternberkové zaujímali ve 14. a 15. století mezi aristokracií nejpřednější místo, pak ale zdejší větve začaly vymírat.

Pokluda, který řadu let vedl zlínský archiv v Klečůvce, na knize pracoval s přestávkami pět let. Dnes spolupracuje s knihovnou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ukázka toho, co vidí člověk v psychobudce
VIDEO: Schizofrenikem na zkoušku: V hlavě mám zmatek, vše je rozostřené

Unikátní zařízení, které simuluje, jak vnímá člověk se schizofrenií, je nyní volně přístupné ve Zlíně. „Psychobudku vyvinuli na 1. lékařské fakultě Univerzity...  celý článek

V dobách největší slávy spojovalo Holešov s Prahou až devět leteckých linek...
Na Holešov sázeli Baťa i Čuba, přistál tam Trump. Letiště ustoupilo zóně

Holešov kdysi soupeřil s Brnem o to, kde vznikne velké betonové letiště. Velké plány s ním měla firma Baťa i František Čuba. V dobách největší slávy odsud...  celý článek

Výzkum ukázal, že šlo o ženu ve věku 30 až 50 let, nikoliv o muže, jak se...
Vědci zkoumali mumii z Buchlova. Dcera egyptského kněze mohla mít rakovinu

Traduje se, že šlo o svatební dar. Jisté je, že egyptskou mumii přivezl v první polovině 19. století na hrad Buchlov Josef Vratislav z Mitrovic ze svých cest...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.