Lékaři o tom mluví už roky. Mít, nebo nemít centrální pavilon je totiž velký rozdíl. Zvlášť v případě jedné z deseti největších nemocnic v zemi, která ročně ošetří přes čtyřicet tisíc lidí. Potřebný pavilon by ve Zlíně už dlouho chybět neměl.
„Pokud vše půjde dobře, mohli bychom s hlavní budovou začít na konci příštího roku,“ naznačil krajský radní za zdravotnictví Lubomír Nečas.
V šuplíku má pět let starý projekt, který by bez zásadních změn měl představovat nepříliš vzdálenou budoucnost. S úplným dokončením za deset, maximálně patnáct let.
Nízká budova v popředí bude fungovat jako centrální příjem, propojený bude s internou.
Jde o dvě nové, dost velké a vzájemně propojené stavby v areálu špitálu, které by v součtu s potřebnými úpravami měly stát zhruba tři čtvrtě miliardy korun.
„Pro modernizaci nemocnice je to zásadní věc,“ prohlásil ředitel Pavel Calábek.
„V jednom objektu tak budou prakticky všechny akutní provozy. Ambulance, diagnostika, specializovaná pracoviště i akutní lůžka včetně jednotky intenzivní péče,“ oznámil.
Plán je rozdělený na tři etapy. Na té první už odborníci pracují. Kraj na ni nemocnici půjčil 50 milionů korun. Dalších 28 milionů musí najít ve své pokladně.
A až ji dokončí, bude hotová nová cesta, která povede za porodnicí a léčebnou dlouhodobě nemocných a bude se napojovat na vnitřní centrální trasu. Současně budou hotovy potřebné inženýrské sítě a bude zbourána prádelna.
Místo prádelny bude sedmipatrová interna
Na to naváže hlavní část modernizace. Tou bude úplně nová interna o sedmi podlažích a s přistávací plochou pro záchranářský vrtulník na střeše. Bude největší a nejnákladnější částí.
„Počítáme, že bude stát kolem půl miliardy,“ upozornil Nečas.
Vyrůst by měla tam, kde teď stojí stará prádelna. A bude propojená se sousední současnou pětipatrovou internou, která by se v budoucnu měla rekonstruovat. Je totiž ve velmi špatném stavu.
„Byla postavena před pětatřiceti lety a teď je na hranici své životnosti. Musíme ji rekonstruovat, ale to nemůžeme dělat současně s probíhající léčbou,“ zdůraznil Calábek.
Za třicet let se interní medicína zásadně změnila a potřebuje náročnou techniku i větší znalosti.
Navíc přibylo pacientů. Zatímco v roce 1983 na interním příjmu ošetřili několik stovek pacientů, předloni jich bylo 7 500. Počet hospitalizací vzrostl z 3 248 na 8 131. Odbornými ambulancemi pak ročně projde téměř 30 tisíc pacientů.
Lékaři tady musejí zvládnout zavádění kardiostimulátorů, řešení srdečních arytmií, vyšetření zažívacího traktu a další náročné výkony. K tomu potřebují modernější zázemí, než mají dnes.
Ve chvíli, kdy bude stát nová interna, musí už částečně fungovat poslední budova a tou je urgentní neboli centrální příjem. Půjde o nízkou budovu, která se propojí s novou internou.
„Když do centrálního příjmu přiveze sanitka pacienta, půjde rovnou na internu, na chirurgii nebo ARO,“ prohlásil Nečas.
Pro akutní případy vše důležité na jednom místě
Pro pacienty i lékaře by tak měla nastat doba, kdy už nebudou v akutních případech přejíždět z jednoho pavilonu do druhého.
Podobně jako v Uherském Hradišti, kde centrální pavilon letos zprovoznili, bude i ve Zlíně vše důležité na jednom místě.
Podobné bude zřejmě i financování. „Jedna z možných variant je, že si i tato nemocnice vezme úvěr od banky, za který bude ručit kraj,“ upřesnil náměstek hejtmana Jaroslav Drozd, který zodpovídá za finance.
S investicemi do zdravotnictví většinou souhlasí i opoziční krajští zastupitelé.
„Některé provozy už jsou skutečně na hraně, a pokud kraj nebude do svých zařízení investovat, nebudou konkurenceschopné a pacienti odejdou jinam,“ varoval lidovecký zastupitel Ludvík Hovorka.
Letos by podle předběžných výsledků měla zlínská nemocnice skončit s hospodařením v černých číslech. Z obrovské ztráty téměř 200 milionů korun v roce 2013 jí pomohla mimo jiné úhradová vyhláška. A také půjčky od kraje.
S centrálním pavilonem by ještě mohla pomoci dotace z ministerstva zdravotnictví.
