Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Zlínsku zlevní voda, lidé však měsíčně ušetří jen dvě koruny

  13:28aktualizováno  13:28
Zlevnění ceny vodného na Zlínsku o korunu na kubík je podle jedné skupiny akcionářů zlínských vodáren vítězstvím, podle druhé správným krokem, za nímž ale chybí další. Pře o vodárny trvá dál.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Pět let se vedení Zlína chválilo, že dokázalo zmrazit cenu vody, v té době druhou nejdražší v republice, a ve středu oznámilo, že se podařilo vyjednat její zlevnění.

Poprvé od roku 2004 cena klesá o korunu na kubíku, z 86,71 na 85,71 korun, nejen ve Zlíně, ale i okolních městech a obcích napojených na Moravskou vodárenskou.

Zisky z vody už nezíská Francie. Ústecký a Liberecký kraj skončí s Veolií

„Je to úspěch, zvláště v dnešní době, kdy ceny prakticky všeho postupně rostou,“ konstatoval zlínský primátor Miroslav Adámek.

Reálný dopad na peněženky občanů to ale mít nebude. Podle údajů Českého statistického úřadu člověk ve Zlínském kraji v průměru spotřebuje denně 80 litrů vody, což dělá 2,4 kubíku za měsíc.

Problém s vodou na Zlínsku se nyní dostal do patové situace. Když nedávno vrchní soud rozhodl, že valná hromada z roku 2004, na níž tehdejší vedení Zlína rozhodlo o pronájmu části Vodovodů a kanalizací (VaK) zahraničnímu koncernu Veolia, byla neplatná (více zde), rozdělili se akcionáři na dva zcela protichůdné tábory a zabetonovali se na svých pozicích.

Největší akcionář VaKu, město Zlín, který drží 47 procent, respektuje smlouvy, které z neplatné valné hromady vzešly. „Vyzvali jsme Moravskou vodárenskou (dceřiná společnost Veolie – pozn. red.), aby nám předala podnik. Ta to odmítla s tím, že smlouvy zůstávají platné,“ popsal mluvčí radnice Zdeněk Dvořák.

A protože platnost dotyčných smluv už dříve napadla otrokovická radnice u soudu, rozhodl se Zlín, že počká na jeho verdikt. Může to trvat roky, proto chce aspoň upravit smlouvu, která spolupráci s Moravskou vodárenskou definuje.

Otrokovice: Zlín se snadno vzdal

Naproti tomu stojí skupina měst a obcí v čele s Otrokovicemi, které Zlínu zazlívají, že se vzdal příliš snadno. „Smlouvy se podepsaly na valné hromadě, která nebyla platná. Proto tvrdíme, že by se vše mělo vrátit do stavu před onou valnou hromadou,“ reagoval starosta Lukova Jiří Jangot.

Šéf Moravské vodárenské: O smlouvě soud nerozhodoval

Zatímco města a obce na Zlínsku rozděluje otázka, zda mohla z neplatné valné hromady vzejít smlouva, která platí, společnost Moravská vodárenská má jasno. Touto smlouvou se hodlá řídit i nadále, říká generální ředitel Martin Bernard.

Trváte na tom, že smlouvy, které vzešly z neplatné valné hromady, jsou platné?
Soud řešil pouze jednu valnou hromadu, nikoli provozní smlouvu samotnou. Moravská vodárenská se navíc soudu neúčastnila. Provozní smlouva byla podepsána na základě dlouhodobého jednání všech zúčastněných a po schválení ze strany ministerstva a soudních znalců.

Cena vody klesne příští rok o korunu za kubík, jdou peníze ze zisku společnosti?
Ano, snížení ceny vodného a stočného o jednu korunu se promítne do zisku Moravské vodárenské. Stejně tak i zvýšení nájemného o pět milionů korun ročně.

Starosta Otrokovic chce navrhnout vznik nové dohody, která by překlenula čas, než soudy rozhodnou o platnosti současné smlouvy. Je to reálné?
Vzhledem ke skutečnosti, že soud o platnosti provozní smlouvy nikdy nerozhodl, neexistuje důvod k podpisu smlouvy nové. Se smluvním partnerem VaKu Zlín i jeho akcionáři platnou smlouvu průběžně aktualizujeme. Všechny úpravy jsou ve prospěch VaKu a infrastruktury v regionu. Od roku 2004 jsme do obnovy a rozvoje vodárenské infrastruktury vložili více než dvě miliardy.

„Zlevnění vody je sice vstřícný krok, ale zároveň se upravuje smlouva, která neplatí,“ doplnil starosta Otrokovic Jaroslav Budek.

Navrhuje uzavřít novou dohodu. „Ta by překlenula období do rozhodnutí soudu. Není přitom důvod, proč by nemohla kopírovat dosavadní model,“ dodal Budek.

Odpůrci současného fungování mají dva zásadní argumenty. Prvním je, že zisky z tuzemské vody odcházejí do zahraničí. A druhým skutečnost, že kvůli smlouvě uzavřené na 30 let nemůže VaK čerpat evropské dotace. „Překlenovací smlouva by byla nanejvýš na deset let, což by čerpání dotací nebránilo,“ podotkl Budek.

Šéf vodáren: Moravská vodárenská se vzdá 13 milionů ročně

Váhavě se obě strany shodují alespoň na jednom – násilím nic přebírat nebudou, a protože dohoda není na obzoru, je nutné vyčkat na rozhodnutí soudu. Otázka, jak využít čas, je ale zase rozděluje.

VaK předkládá alespoň dílčí úpravy smlouvy tak, aby Moravská vodárenská ukrajovala ze svých zisků a dávala víc peněz do oprav a budování nové infrastruktury.

„Už před dvěma lety se povedlo dostat do VaKu navíc 20 milionů korun ročně na investice a letos se podařilo cenu vody zlevnit. A to aniž by byly omezeny prostředky na nové investice,“ řekl předseda představenstva VaKu Svatopluk Březík.

Nyní se podle něj Moravská vodárenská vzdá ročně dalších 13 milionů, z nichž osm pokryje náklady na zlevnění vody a pět milionů ročně přidá na investice.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.