ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Marek Navrátil, iDNES.cz

Nemocnicím chybí dárci krve. Lidé si raději nechají zaplatit za plazmu

  • 13
Nemocnice ve Zlíně se potýkají s nedostatkem dobrovolných dárců krve. Lidé totiž raději chodí darovat krevní plazmu, za niž dostanou od firmy Sanaplasma zaplaceno. Hlavně studenti berou odběry jako brigádu.

Čtyřiadvacetiletá studentka zlínské univerzity Tereza Popovská uvažovala nad tím, že půjde darovat krev. Dozvěděla se ale o možnosti odběru krevní plazmy, za který ve zlínském zařízení Sanaplasma dostane zaplaceno.

"Prý je za to několik stovek korun. Navíc se může chodit poměrně často, tak už by z toho něco bylo," popsala své pohnutky. Tereza je jednou z mnoha studujících, kteří si odběrem krevní plazmy přivydělávají.

Plazma? Brigáda pro vysokoškoláky

Radost z toho nemají nemocnice, kterým za poslední tři roky přešly do Sanaplasmy stovky dobrovolných dárců krve.

Krevní plazmu může dospělý zdravý člověk dát dvakrát do měsíce a za každý odběr v Sanaplasmě dostane 400 korun.

"Hlavně vysokoškoláci, ale i středoškoláci, kterým už bylo osmnáct, se touto nabídkou nechali zlákat a přestali zdarma dávat krev," vysvětlila Anna Vařáková ze zlínského Českého červeného kříže.

Ve Zlíně došly krevní zásoby

Zájem mají v Sanaplasmě obrovský. "Pravidelně k nám chodí asi sto dárců denně," vyčíslila množství lidí manažerka zlínského centra Sanaplasma Mirka Švendová.

Dodala, že do Sanaplasmy dochází asi polovina studentů a polovina pracujících. "Původně jsme si ale mysleli, že k nám budou chodit hlavně studenti," dodala.

Příliv zájemců o odběr krevní plazmy pocítily nemocnice, kterým klesá počet dárců krve. "Právě letos se dokonce stalo, že ve zlínské nemocnici došly krevní zásoby a musela oslovit Uherské Hradiště," uvedla Vařáková. Nedostatek krve řešily i nemocnice v Kroměříži a Vsetíně.

Lékaři se snaží apelovat na mladé lidi a vysvětlují jim, co se s jejich plazmou dále děje. "Vždycky jim říkám, veškerá plazma jde do zahraničí, že k nám do špitálu nejde ani kapka," upozornila před časem primářka transfuzního oddělení zlínské Baťovy nemocnice Yvetta Stavařová.

Odběr plazmy může být nebezpečný

Odborníci si také nejsou jisti, jestli odběr plazmy každých čtrnáct dnů není pro organismus příliš vysilující. "Tělu při takové zátěži musí něco chybět," domnívá se Vařáková.

Podle Švendové je ale čtrnáct dní dostatečně dlouhá doba, během které si lidské tělo umí odebranou plazmu dotvořit.

"Jelikož dárce prochází vstupní zdravotní prohlídkou a jeho krev je při každém odběru testována, má svůj zdravotní stav pod kontrolou," upřesnil ředitel společnosti Sanaplasma Martin Lukas. Zlínská nemocnice eviduje deset tisíc bezpříspěvkových dárců krve. Všichni ale pravidelně darovat nechodí. Dobrovolné dárce tak krajský špitál stále vítá.

Nemocnice se snaží lidi přesvědčit

"Vzhledem k velikosti nemocnice je krve zapotřebí stále více, nicméně počet dárců se nezvyšuje," vysvětlila primářka.

Aby po náhlém úbytku dárců nalákali zlínští lékaři nové, pořádá tamní Český červený kříž pravidelnou konferenci Cesty krve, kde se veřejnost snaží přesvědčit o potřebnosti dobrovolného dárcovství.

"Zaměřujeme se na žáky základních a středních škol. Vysvětlujeme, jak je důležité, aby zdarma poskytli krev, která se kdykoliv může hodit i jim samotným nebo někomu ze členů rodiny," popsala Vařáková.