(Ilustrační snímek).

(Ilustrační snímek). | foto: Reuters

Podzemní vody ubývá. Půda schne a hrozí sucho, potíž může být s obilninami

  • 4
V květnu výrazně poškodily úrodu ovocnářů a vinařů mrazíky, teď je tu další hrozba pro zemědělce. Kriticky ubývá podzemní vody, což může mít negativní dopad na pěstování obilnin.

V Morkovicích na Kroměřížsku a v blízkém okolí je jílová půda, která drží vláhu více než písčité země na Jižní Moravě. Zatím je v ní vody dostatek, jenže stále jí ubývá.

„Spodní vody je velmi málo. Vidíme to ve studních, z nichž čerpáme vodu na postřiky,“ popsal předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.

„Na obilninách se to ještě neprojevuje, ale může to být zanedlouho problém. Každá plodina trpí, když nemá dostatek vláhy. Hodně vody potřebuje mák a cukrovka, méně pak kukuřice,“ dodal Uchytil.

Jeho zkušenosti i obavy potvrzují hydrologové, kteří sledují podzemní vody na několika vrtech ve Zlínském kraji. V nich hladiny většinou klesají, někde velmi výrazně. Především však dlouhodobě a dostávají se i hluboko pod úroveň sucha.

„U zhruba sedmdesáti procent vrtů je stav podnormální až silně podnormální. Je to špatné,“ hlásila vedoucí hydrologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Eva Soukalová.

Hladina na vrtu v Bílanech spadla za poslední měsíc téměř o 20 centimetrů. Ve Valašském Meziříčí o více než půl metru a v Zašové dokonce zhruba o metr. To ale bylo dáno i tím, že se tam dočasně hladiny zvedly před pár týdny díky vydatnějším dešťům. Teď už zase nebezpečně klesají.

„Začíná to být alarmující,“ upozornila Soukalová.

Silný déšť při bouřkách je jen dočasným řešením

Zlínský kraj je s půdním suchem do 40 centimetrů hloubky v kategorii středně velkého ohrožení, což ještě není katastrofa. Ovšem bez deště se ohrožení může změnit na velmi vysoké, jako v některých částech jižní Moravy. Na to by mohli doplatit hlavně zemědělci.

„Stále se nepodařilo dohnat deficit z předloňského roku, kdy spadlo o 130 milimetrů srážek méně ve srovnání s průměrem. Loni se to nedoplnilo a sníh se letos při tání nevsákl do půdy,“ upřesnila Soukalová.

Podle ní budou hladiny podzemních vod klesat dál, i když občas pořádně sprchne při bouřkách. Ty jsou jen dočasným řešením. Z dlouhodobého hlediska toho moc neřeší, pomoci můžou pouze několikadenní a spíše mírnější deště, jež ale zatím na obzoru nejsou. A dost možná ani nebudou.

Letos spadlo na většině Zlínského kraje 75 až 90 procent obvyklého množství srážek, což sice není tak málo, ale sucho to nezažene.

Co se nám nepodaří zachytit, to odteče pryč

Nedostatek vody se projevuje také v potocích a řekách, které jsou mnohem prázdnější, než běžně bývají v tuto roční dobu. Olšava v Uherském Brodě a Vsetínská Bečva v Jarcové jsou na 25 procentech dlouhodobého měsíčního průtoku, Dřevnice ve Zlíně na 55 a Morava ve Spytihněvi na 63 procentech.

„Povodňové průtoky ze začátku května, vydatné přívalové bouřky z poloviny května a přívalový déšť na konci měsíce sice pomohly, ale po jejich odeznění předpokládáme, že hladiny řek budou opět klesat,“ nastínil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Podle něho lidé musejí počítat s tím, že se budou častěji potýkat se suchem, případně povodněmi. V posledních dvou letech byla sucha tak velká, že některá města vydala zákazy čerpání vody z potoků a řek. To se může opakovat i letos.

„Jsme bohužel závislí na tom, co u nás spadne ve formě srážek. Co se nám nepodaří zachytit, to odteče pryč,“ poznamenal Chmelař.

Hladiny klesají kvůli slabším přítokům také ve vodních nádržích po celém Zlínském kraji. Přesto se vodohospodáři snaží vodu upouštět, aby se rybám v řekách lépe „dýchalo“.