V otrokovické pneumatikárně Continental Barum, která je největším zaměstnavatelem ve Zlínském kraji, berou dělníci skoro 34 tisíc korun měsíčně hrubého. Přestože je to výrazně nadprůměrná mzda, firma nemá dostatek lidí.
„Stále nabízíme práci gumaře. A vzhledem k možným požadavkům výroby budeme od ledna příštího roku obsazovat až sto míst ve výrobě osobních i nákladních plášťů,“ upřesnil ředitel Continentalu Barum Libor Láznička.
„Dlouhodobě pak hledáme elektrikáře a zámečníky,“ doplnil.
Stejné potíže mají společnosti působící i v jiných oborech. Potravinářská firma Hamé z Kunovic potřebuje několik desítek zaměstnanců.
„Sháníme nejen odborné profese jako údržbáře či elektrikáře, ale obtížné je obsadit i standardní dělnické pozice do výroby,“ přiblížil mluvčí Hamé Petr Kopáček.
Nízká nezaměstnanost i nízké platy
Už obehranou písničkou je, že se s akutním nedostatkem lidí potýkají stavební a strojírenské podniky, což může brzdit jejich rozvoj.
Slovácké strojírny Uherský Brod by potřebovaly 30 strojních zámečníků, 20 soustružníků, 15 svářečů, lakýrníky i horizontáře.
„Kvůli nedostatku zaměstnanců musíme odříkat zakázky,“ zdůraznil finanční ředitel strojíren Vladislav Ondrůšek.
Lidé chybějí i v oblasti cestovního ruchu či zdravotnictví.
Příčin je víc. Těmi hlavními jsou nízká nezaměstnanost a mzdy.
„V době, kdy nezaměstnanost klesá a naopak roste počet volných pracovních míst, se někteří zaměstnavatelé potýkají s potížemi při obsazování volných míst,“ potvrdila ředitelka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.
Mzdy se za rok zvedly o 4,5 procenta
„U stavebních dělníků požadují zaměstnavatelé praxi v oboru. V případě pomocných dělníků sice nehraje podstatnou roli praxe nebo kvalifikace, ale naopak bariéry v pracovních podmínkách. Na mnoha pracovištích jsou dvanáctihodinové směny, turnusy, krátký a dlouhý týden,“ řekla Majdyšová.
Dobrou zprávou však je, že se mzdy za poslední rok ve Zlínském kraji zvedly výrazněji než jinde: o 4,5 procenta. O desetinu více to bylo v Ústeckém kraji a na Vysočině. V Praze se mzdy zvýšily jen o 3,2 procenta, byť tam jsou stále výrazně nejvyšší.
„Mzdy upravujeme každý rok, individuálně hodnotíme technickohospodářské a řídící pracovníky. U dělnických profesí je mzda závislá především na pracovních výkonech. Špičkoví dělníci berou kolem 28 tisíc hrubého,“ uvedl ředitel Pozemního stavitelství Zlín Miroslav Lukšík.
„S ohledem na to, že některé profese jsou na trhu práce jen obtížně sehnatelné, počítáme s dalším navyšováním mezd zejména u nedostatkových a klíčových pozic,“ podotkl mluvčí Hamé Kopáček.
„Mzda motivuje uchazeče o zaměstnání k přijetí pracovní pozice i ve větší vzdálenosti,“ podotkla Majdyšová.
Za tip na nového zaměstnance je odměna
Dnes je ve Zlínském kraji bez práce necelých 20 tisíc lidí, z toho je přes čtyřicet procent pouze vyučených, tedy potenciálních dělníků.
Podniky se je snaží lákat i na benefity, které mají nejrůznější podobu. Od navyšování hodnot stravenek přes jazykové kurzy, výhodný nákup vyráběného zboží po možnosti rekreace. Hledají ale i jiné cesty.
„Využíváme inzerci, kariérní stránky, reklamu i spolupráci se školami. Osvědčilo se nám doporučení od kolegů, které odměňujeme jednorázovou odměnou po uplynutí zkušební doby,“ sdělil Dušan Máčalík, ředitel firmy Avonet Zlín, která se zabývá hlavně internetovým připojením.
