„Je to naprosto nutná sebeobrana. Jsme tolikrát žalovaní, že potřebujeme právního zástupce, který nás bude u soudu zastupovat. My nikoho nežalujeme,“ poznamenal předseda představenstva VaK Zlín Svatopluk Březík.
Soudy se už více než deset let točí kolem valné hromady vodáren z roku 2004. Rozhodla, že se část podniku prodá a následně pronajme Moravské vodárenské, která je součástí koncernu Veolia.
Soud loni pravomocně rozhodl, že jedna z klíčových valných hromad, na níž se odsouhlasil prodej, byla neplatná (více zde). Podle kritiků se tak otevřela cesta k tomu, aby se podnik vrátil městům a obcím a zisky tak neplynuly především koncernu.
Adámek: Vodárny jen reagují na to, když je někdo napadá
Žalované vodárny průběžně proti rozsudkům podávaly odvolání či dovolání. Tím však podle druhé strany jen neúčelně vynakládaly peníze místo toho, aby se pokoušely o změnu modelu fungování společnosti ve prospěch samospráv.
„Samy si to zavinily. Kdyby řešily problém, tak už by byl dávno vyřešený a částka by byla poloviční, možná ještě menší,“ míní otrokovický starosta Jaroslav Budek.
Otrokovice jsou jedním z akcionářů, který žaloby podával a současný stav dlouhodobě kritizuje. „Je to paradox. My s našimi penězi kopeme za VaK. To, že ony utratily 50 milionů, je skoro provokace,“ dodal Budek.
Jenže ne všichni akcionáři mají takový názor. Největším z nich, s téměř padesáti procenty akcií, je město Zlín, které se k návratu vodáren staví velmi zdrženlivě.
„Není to tak, že by se peníze vydávaly zbytečně. Vodárny reagují na to, když je někdo napadá. Chtějí dokázat, kde je pravda,“ prohlásil zlínský primátor Miroslav Adámek.
Poslední klíčový rozsudek Vrchního soudu v Olomouci z loňského podzimu mluví o tom, že viníkem celé situace je tehdejší vedení zlínské radnice, koncern Veolia a Česká spořitelna. Na ni město Zlín i některé další obce převedly hlasovací práva pro valnou hromadu.
„Ze zjištěného skutkového stavu jednoznačně vyplývá, že při prosazení provozního modelu došlo k obejití stanov a zákona,“ napsala v odůvodnění rozsudku soudkyně Zdeňka Šindelářová.
Adámek souhlasí s tím, že tehdy došlo k chybě. Ale město si také podobně jako VaK nechává na rozsudky zpracovávat právní a ekonomické posudky, které stojí nemalé peníze.
„Chceme mít krytá záda, podobně jako vodárny. Upřednostňujeme dohodu mezi obcemi před soudními spory,“ řekl primátor, podle něhož nejde o snahu zabránit předání podniku.
Právní služby od Devátého
VaK zastupuje renomovaná právní kancelář Toman, Devátý a Partneři. „Máme ale i právní služby odjinud,“ nastínil Březík.
Peníze na právníky jdou podle něj z provozních nákladů společnosti. Více to ale komentovat nechtěl.
„Lidé si ve vodném a stočném platí právní služby VaK, které brání zpětnému převzetí infrastruktury a provozování vodáren městy a obcemi. To je docela šílené,“ řekl Michal Špendlík, starosta Želechovic, které jsou také akcionářem.
Vodárny už vyzvaly na základě pravomocného rozsudku soudu o neplatnosti valné hromady Moravskou vodárenskou o vydání prodaného majetku, což je prakticky vše, co je nutné k jejich provozu.
Ta to odmítla s tím, že smlouvy o prodeji a navazující o pronájmu a provozování podniku považuje za platné. V září o nich bude rozhodovat zlínský okresní soud (více zde).
