Historická lokomotiva 314 303 zvaná "Kocůr" na nádraží ve Valašském Meziříčí | foto: Jan Karásek, MAFRA

Nadšenci vzkřísili Kocůra. Po 40 letech se opět vydal na valašskou trať

  • 1
Místní si ji pamatují jen jako sochu u valašskomeziříčského nádraží. V sobotu se ale 113 let stará parní lokomotiva - nejstarší svého druhu u nás - dala do pohybu. Po 40 letech tak Kocůr znovu vyrazil na trať.

"První jízda byla pohodová," oddechl si spokojeně Vladimír Fabík. Právě díky jemu a dalším třem nadšencům mohla po dvou letech oprav znovu vyjet na trať.

Cestující se tak v rámci sobotního vítání jara povozili v historických vozech zapojených za jediný exemplář tohoto druhu v České republice.

Lokomotiva 314 303 zvaná "Kocůr" na nádraží ve Valašském Meziříčí

"Nejlepší byla pára, protože kouřila kolem oken," pochvalovala si po jízdě historickým skvostem šestiletá Kateřina Hrstková ze Zubří.

Lokomotiva byla vyrobená v roce 1898 pro takzvanou Severní dráhu císaře Ferdinanda. "Jezdila jen po lokálních tratích, nebo sloužila jako posunovací lokomotiva v železárnách nebo třeba v cukrovarech. Dnes má na dlouhé trati premiéru," vysvětlil Fabík.

Dřív pracoval v lokomotivním depu ve Valašském Meziříčí a stejně jako řada místních si pamatuje, jak od roku 1987 stála černá krasavice na podstavci u vlakového nádraží. Pak si lokomotivy všimli nadšenci z Nadace okřídlené kolo, která se snaží získávat peníze na opravy železničních historických vozů.

Strojvůdce Václav Jasný s historickou lokomotivou 314 303 zvanou "Kocůr" na nádraží ve Valašském Meziříčí
Vladimír Fabík před historickou lokomotivou 314 303 zvanou "Kocůr" na nádraží ve Valašském Meziříčí

Lokomotivu dala vzkřísila parta bývalých železničářů. Jedněmi z nich jsou Vladimír Fabík (vpravo) a Václav Jasný

Dva roky parta čtyř důchodců, bývalých zaměstnanců místního depa, místo domácích papučí obouvala pracovní boty a domů se vracela s rukama černýma od oleje. Museli vyměnit třeba vodní nádrže. "Všechno jsme se vždycky nejdřív snažili opravit sami, ale třeba ty nádrže byly moc zkorodované," připomněl Fabík.

Nadšenci spolu s dalšími zaměstnanci valašskomeziříčského depa udělali celou novou budku, ve které stojí strojvedoucí, opravovali kola, kotel, plechy nebo ložiska. A třeba vodní napaječe sháněli velmi těžce, až je našli v odstavené lokomotivě v Přerově.

Po téměř dvou letech dali dohromady stroj, který je na chlup stejný jako ten původní před 113 lety. Teď bude vozit cestující jako atrakce a nakonec lokomotivu čeká důstojné místo v muzeu historických vozidel, které by v budoucnu mělo vzniknout v Olomouci.

,