Až plavební komora v Bělově vznikne, dostanou se lodě z Hodonínska a...

Až plavební komora v Bělově vznikne, dostanou se lodě z Hodonínska a Uherskohradišťska až do Kroměříže. | foto: vizualizace Ředitelství vodních cest

Investor: Plavební komora u Otrokovic bude mít na živočichy jen malý dopad

  • 8
Prodloužení Baťova kanálu přes jez Bělov až do Kroměříže je nyní o něco blíž. Ředitelství vodních cest ČR má zelenou ke vstupu na území s výskytem chráněných živočichů. Letos chce mít územní rozhodnutí, plavební komora by měla být hotová za dva až tři roky.

Milovníci lodí a vodní dopravy jsou z toho nápadu nadšení a udělají vše proto, aby se v nejbližších letech uskutečnil.

Chtějí prodloužit Baťův kanál, který patří mezi nejnavštěvovanější turistické atrakce ve Zlínském kraji, až do Kroměříže. Jeho trasa by se tím pádem natáhla o jedenáct kilometrů. Naplnění této smělé představy zatím brání jez v Bělově u Otrokovic.

Jez totiž nemá plavební komoru, přes niž by mohly lodě projíždět. Pokud se chtějí dostat do Kroměříže, musí je tudy přenést jeřáb. To by se mělo změnit během nejbližších dvou až tří let. Na jezu má vzniknout plavební komora a v Kroměříži přístaviště se zázemím pro turisty.

Ředitelství vodních cest ČR, které bude akci za zhruba 180 milionů korun financovat, se už dostalo přes jedno z největších úskalí. Má povolení k zásahu do území, kde žijí chránění živočichové, hlavně žáby, ryby a škeble.

„Bez tohoto rozhodnutí bychom nemohli požádat o územní rozhodnutí, které chceme získat v letošním roce. Úpravy jezu a mírné prohloubení koryta směrem ke Kroměříži budou mít na živočichy jen malý dopad,“ ujistil mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Ekologové jsou spokojení, problémy dělat nebudou

Baťův kanál v současné době měří 53 kilometrů a na několika místech – jako právě u Bělova – jeho trasa vede po řece Moravě.

K tomu, aby se bělovský jez stavebně změnil a jezdily přes něho lodě, měly výhrady ekologické organizace (více zde). Vypadá to však, že alespoň některé svůj postoj mění a nechtějí dál stát projektu v cestě.

„Jsou navrženy kompenzační opatření, takže jsme spokojení. Už se o to dál zajímat nebudeme,“ reagoval předseda organizace Děti Země Miroslav Patrik. „Nemáme na to ani kapacitu, věnujeme se vodním stavbám na Labi,“ doplnil.

„Nemyslím si, že by kvůli rekreační plavbě dostala příroda na frak,“ podotkl ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.

Podle něho však nelze vyloučit, že ekologové napadnou územní rozhodnutí, případně stavební povolení. Tvrdí však, že se s negativním názorem veřejnosti nesetkal. Jako šéf Baťova kanálu vidí na jeho prodloužení jenom pozitiva.

„Jednoznačně to pomůže cestovnímu ruchu na východní Moravě, kterou bude navštěvovat více turistů. Kroměříž je velmi krásné město a nabízí krásné památky zapsané v UNESCO. Když do ní budou lidé moci připlout lodí, bude ještě atraktivnější,“ nepochybuje Bártek.

Začít se má v roce 2017

V Kroměříži má vzniknout na Erbenově nábřeží šedesát metrů dlouhé betonové molo pro šest lodí. Nahoru povedou schody a chodníček pro vozíčkáře. Na nábřeží vznikne také potřebné zázemí pro turisty, v němž budou sociální zařízení, šatny, sprchy, půjčovna kol a stánky se suvenýry.

Pokud vše půjde hladce, dělníci by mohli s úpravami jezu a výstavbou přístaviště začít v roce 2017. Práce by trvaly necelý rok.

Baťův kanál, který ročně navštíví kolem 80 tisíc turistů, by se mohl v budoucnu prodloužit také směrem na jih.

„Výhledově uvažujeme o splavnění Moravy od jejího soutoku s Bečvou po soutok s Dyjí na jihu. Řeka je v tomto úseku vedena jako vodní cesta,“ naznačil Bártek.

Ředitelství vodních cest začalo už loni na podzim v Petrově na Hodonínsku s budováním přístaviště pro zhruba čtyřicet menších a dvě velké osobní lodě. Hotové bude během letošní sezony. Plavidla se tam budou moci napojit na elektrickou síť, čerpat pitnou vodu a zajištěný bude odběr odpadních vod i odpadu (více zde).