„Divoká prasata nás trápí už několik let. Loni rozryla obecní hřiště, letos na jaře zase ‚pěkně‘ prokypřila půdu na pozemku u požární nádrže,“ zmínila trpce starostka Salaše Jitka Točková.
Vymoct si náhradu škody je přitom velmi problematické. „Pro obec to vůbec nemělo smysl, všechno jsme si nechali opravit na vlastní náklady. Hřiště jsme si oplotili,“ poznamenala Točková.
Salaši navíc nenahrává poloha. Obec je obklopena lesy a v blízkosti jsou i pole, ve kterých divočáci hodují. „Ale podobné problémy mají i v okolí,“ připouští starostka, která alespoň uvítala, že letos na podzim prasata tolik neřádí.
Vyháníme prasata z jejich přirozeného prostředí, říkají myslivci
Přestože myslivecký rok skončí až na sklonku března, mnohde už teď vědí, že překonají rekord v počtu odlovených divočáků. Například na Zlínsku jich loni zastřelili necelé dva tisíce a letos počítají až se třemi tisíci, což bude nejvíc v historii.
„Pravděpodobně to tak bude, alespoň podle toho co nám hlásí kolegové z jednotlivých lokalit. Například jen ve Zlíně na Jižních Svazích už letos zastřelili 90 kusů,“ uvedl předseda okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík.
Ještě více mají na kontě myslivci ve Vlachovicích-Vrběticích, kde letos skolili 105 prasat. „Oproti loňským 33 kusům je to obrovský nárůst. Roli hraje asi i to, že se prasata nerušeně množí v areálu muničních skladů, které jsou uzavřené,“ naznačil vlachovický myslivec Václav Obadal.
Počty ulovených divočáků přitom kolísají. Na Uherskohradišťsku se pohybují v průměru kolem dvou tisíc, na Vsetínsku kolem tisícovky. I zde očekávají, že letos loňské počty minimálně vyrovnají. Naopak na Kroměřížsku bude zřejmě ulovených divočáků méně.
„Loni to bylo 1 200 kusů, letos očekávám mírný pokles. Ale čísla nejsou úplně směrodatná. Pokud odlovíme málo divočáků, neznamená to, že nutně museli napáchat menší škody,“ vysvětlil jednatel kroměřížských myslivců Jan Buksa.
Myslivce trápí divočáci i kvůli tomu, že likvidují ostatní zvěř. Například zabíjejí čerstvě narozená srnčata, ale také třeba zajíce či bažanty. Podle Buksy si za škody mohou ale lidé sami.
„Vyháníme prasata z jejich přirozeného prostředí. Plochy lesů jsou malé a často natěsnané hned vedle polí. Jsou to inteligentní zvířata, a když je někdo vyhání z lesa, rychle si zvyknou jinde,“ líčí.
Na jedno divoké prase přibudou za rok čtyři nová
Ani velké počty odlovených kusů nemusejí stačit. V kraji je až šestkrát více divokých prasat než by mělo být. A počítá se s tím, že na jedno prase přibudou další rok čtyři nová. Myslivce k tomu trápí stárnutí členské základny a málo nových členů.
„Lidé si často myslí, že odstřel jde jak na běžícím páse. Jenže na jednoho střeleného divočáka strávíte i sedm až deset nocí na posedu,“ objasnil předseda vsetínského mysliveckého spolku Michal Zubíček.
Odlov divočáků navíc nezáleží jen na myslivcích, ale je potřeba, aby spolupracovalo více institucí. Příkladem byla letošní akce myslivců a Agrodružstva Delta Štípa.
„Když jsme sklízeli kukuřici na zrno, nechali jsme jeden lán být. Všichni divočáci z okolí se tam shromáždili a týden po sklizni tam myslivci odstřelili třicet kusů,“ řekl jednatel družstva Petr Slovák, podle něhož je spolupráce s myslivci jediným prostředkem, jak škody trochu mírnit.
Odhaduje, že jen za letošek prasata způsobila škodu za 750 tisíc až milion korun. Před lety Slovák škodu vyčíslil a snažil se domoci se náhrady. Bylo to bezúspěšné, tak už to nedělá. Problém je trvalý a stále nedořešený.
„Asi potřebujeme, aby prasata rozryla hlavně golfová hřiště, teprve pak se o to někdo bude zajímat,“ zmínil ironicky Slovák.
Myslivci teď doufají, že po letech přijde zase pořádná a bílá zima. Z polí se totiž prasata stáhla do lesů a v zasněžené krajině je lze snadněji vystopovat.
