Stát i Zlínský kraj stále zpřísňují opatření, která mají vést k zabránění šíření afrického moru prasat a k likvidaci nakažených divočáků na Zlínsku, úřady by se však neobešly bez pomoci myslivců. Těm se ale jejich role dvakrát nelíbí, byť na potření nákazy mají také eminentní zájem.
„Všechno bylo hodně rychlé. Vypadá to, jako by se černá práce hodila na myslivce,“ míní předseda zlínského okresního mysliveckého spolku Zdeněk Hluštík.
Hejtman Jiří Čunek i při vyhlášení stavu nebezpečí kvůli africkému moru vyzval myslivce, ať likvidují prasata ve zlínském okrese mimo zamořenou zónu, kde je epicentrum nákazy a lov zakázaný.
Myslivci se k tomu ale zatím moc nemají. Musejí totiž do odstřelu a složité likvidace divočáka nejprve investovat vlastní peníze, aniž by ze zvířete měli jediný gram masa.
„To, že nikdo nenašel finanční prostředky, aby se situace řešila okamžitě jako třeba při povodních, považuji za nestandardní. I africký mor prasat se týká lidí, ohrožuje chovy prasat,“ naznačil předseda mysliveckého spolku v Přílepích Vladimír Sedláček.
Státní veterinární správa nařídila, že při odstřelu ve zlínském okrese musejí myslivci manipulovat se zabitým divočákem v ochranných pomůckách, tedy v gumákách nebo návlecích na boty a speciálních rukavicích. Ty si musí každý lovec koupit.
Pak je potřeba, aby místo, kde prase pošlo, vydezinfikovali chemikálií, již si také musejí pořídit.
Následně musejí dát prase do koupeného pytle a odvézt ho (nebo odnést) na sběrné místo, což může být kontejner. Ten by měl pořídit na své náklady myslivecký spolek.
Nakonec musejí zavolat asanační firmu, jíž zaplatí „na ruku“ za to, že mrtvé tělo odveze k odebrání vzorků a likvidaci.
„Jestli tyto podmínky nesplníme, můžeme být potrestaní. Nemyslím si, že je to dobře nastavené. Jsme z toho rozčarovaní, myslivci nemají motivaci chodit prasata střílet,“ reagoval předseda myslivců v Kašavě Alois Holík.
Je přesvědčený, že alespoň placení asanační firmě za likvidaci a odvoz prasete, když cena je asi 10 korun za kilo váhy, mohl řešit stát. To se však nestane.
„Takto je systém nastavený podle veterinárního zákona,“ argumentoval mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
Za každé zastřelené prase náleží odměna tisíc korun
Myslivci mají dostat za každé zastřelené prase odměnu tisíc korun od veterinářů.
To podle nich na pokrytí nákladů spojených se střelením a odvozem prasete nestačí. Ministerstvo zemědělství jim ale přislíbilo, že jim náklady navíc na základě vyplněného a zaslaného formuláře uhradí, ovšem termínově se k tomu nijak nezavazuje.
„Termín upřesnit nelze. Budoucí kroky budou záviset na vývoji nákazové situace, který není možné předjímat,“ nastínila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
„Nyní je potřebné, aby byly podány žádosti o kompenzace náhrad. Ministerstvo je pak připravené proplácet je i formou záloh tak, aby mohla být uložená opatření splněna a nebyl problém v dostatku financí na straně myslivců,“ doplnila.
Všechno se má urychlit. I vyplácení peněz
Situaci s proplácením se snaží urychlit i hejtman, avšak na nářky myslivců jinak moc neslyší.
„Myslivci mají od státu honitby pronajaté a ze zákona musejí některé činnosti dělat, jde o mimořádná opatření. Není to zahrádkářská činnost, kde se můžou členové rozhodnout, jestli si nasadí jahody, nebo ne. Bylo vydáno nařízení,“ zdůraznil Čunek.
Nicméně se podle svých slov dohodl s ministrem zemědělství, že se všechno zrychlí, včetně plateb.
„Jde mi o to, abychom dodrželi zákony, ale zkrátili lhůty,“ nastínil Čunek, který po vyhlášení stavu nebezpečí má při řešení afrického moru zvýšené pravomoci.
V sobotu najatá firma dokončila umisťování elektrických ohradníků kolem zamořené zóny (více zde), do níž mají zakázaný vstup lidé se psy. Elektrické ohradníky mají v kombinaci s ohradníky pachovými zabránit nakaženým prasatům, aby migrovala ven ze zóny, dovnitř také nemají vpustit další divočáky z okolí.
