Josef Vajda opravil na své náklady válečný hrob svého dědy. Stát mu poděkoval.

Josef Vajda opravil na své náklady válečný hrob svého dědy. Stát mu poděkoval. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Muž opravil válečný hrob připomínající jeho dědu. Stát mu poděkoval

  • 13
Jako jediný člověk v­ této zemi na vlastní náklady opravil státem evidovaný válečný hrob. Od ministerstva obrany za to dostal metál. Kvůli oficiálnímu ocenění ale pětašedesátiletý Josef Vajda z Ludslavic v letních vedrech s kolečky přes pole k rodinnému pomníku půl kilometru za vesnicí nejezdil.

"Slíbil jsem, že to budu mít hotové do 21. srpna, kdy má děda výročí," říká. Právě toho dne roku 1917 padl u Gorice na italských hranicích jeho děd Josef Vajda.

"Jsem jeho druhý nástupce. Patří to k této chalupě, byla pro mě malá povinnost hrob spravit," promlouvá z něj zodpovědnost za odkaz rodu. "Chodím tam každý rok na výročí zapálit svíčky," dodává.

Jeho děd se narodil na Svatého Václava 28. září 1872 v obci, která tehdy ještě nesla jméno Rudslavice. Do války narukoval v 45 letech.

"Když padl, zůstala babička sama se čtyřmi dětmi. Tata měl tehdy šest roků a byl jediný kluk, od mala musel dělat s­ koni, krávami a starat se o čtrnáct hektarů hospodářství," vzpomíná, jak tvrdě první světová válka postihla jeho předky.

"Jeho tělo zůstalo tam. Babička mu proto postavila pomník u křižovatky polních cest na konci svého pole," vysvětluje. Dopisy z fronty, rodinné fotky, nic z toho v rodině nezůstalo.

"Jak padl nevím, asi ho někdo zastřelil. Otec jen říkal, že přišla zpráva, že 'padl u Gorice na hranici italské', jak stojí na pomníku. Tam je taky jediná jeho fotka. Divím se, že je za tolik roků pořád taková pěkná," přiznává Vajda.

O pomník se stará mnoho let, před osmi lety u něj pokácel uschlé smrky, vykopal pařezy a vysadil lípy. Rezavá ohrádka ho ale loni přiměla uvažovat o důkladnější obnově.

U nového kovaného oplocení, které usazoval na místo jeřábem, nezůstalo. Nakonec se s pomocí kameníka na jaře pustil i do opravy samotného pískovcového pomníku. Před žněmi však s ­technikou na místo nemohl.

A protože staré polní cesty dávno zmizely při zcelování polí, vozil si zámkovou dlažbu a písek po ornici ve stopách od postřikového stroje.

Dotace nestačila, přispěl kraj

Ocenění, které za péči o pomník dostal, připisuje Vajda úředníkům z holešovské radnice a z kraje, kteří jej za to do Prahy navrhli.

"Oni mají tu zásluhu," tvrdí skromně. Kraj mu nakonec na obnovu zčásti přispěl, protože Vajdovy náklady na opravu se nevešly do částky, od které dotaci poskytuje ministerstvo.

Plaketu Ministerstva obrany ČR za vzornou péči o válečné hroby převzal Josef Vajda na malé slavnosti přímo u pomníku letos 15. října. Plamen na plaketě symbolizuje plamínky svíček na hrobech zabitých vojáků a svým tvarem připomíná slzu.