"Šel jsem do toho s nadějí, že se uleju ze školy," přiznal mladík. Z krajské soutěže postoupil do celostátního finále a o tom, že má slušnou šanci uspět, přesvědčí posluchače během pár vteřin. Slova z něj padají rychle, přesně, výstižně.
"Už na základní škole mi to pomáhalo k lepší známce z češtiny," smál se Jakub. "Museli jsme třeba minutu popisovat cestu do školy, tím jsem sbíral body."
Zatímco většina jeho vrstevníků se u tabule kroutila a před publikem si vystačí s jednoslovnými odpověďmi, on dokáže minuty mluvit třeba o židli.
"To vůbec není problém. Jen si to musíte srovnat v hlavě, třeba co všechno potřebujete na její výrobu, k čemu se dá použít. Pak už jen mluvíte," tvrdí student.
Kde své nadání vzal, netuší. Po rodičích ho prý nezdědil. "Vážně nevím. Slovní zásobu jsem měl vždycky a určitě ne z knih. Prakticky nečtu," překvapil.
Diskutérem do budoucna být nechce, bude z něj trenér fitness
Mimo to tvrdí, že i soutěží prochází bez přípravy. To ale není úplně přesné. Řeční totiž o zdravém životním stylu. "Jako dítě jsem měl problém s nadváhou. To mi ale vadilo, a tak jsem začal chodit do posilovny a zdravě jíst," vysvětlil.
Za tím se ale skrývá neuvěřitelná sebekázeň. Jakub přesně ví, jakou výživovou hodnotu má které jídlo, kolik a kdy ho má sníst. Přizpůsobil tomu svůj život, chodí brzy spát, sportuje, sám si vaří. Hlavně kuře a rýži, ale bez soli a koření. "Pak si jednou za týden rád dám to, co uvaří máma a má to nějakou chuť," smál se.
V soutěži tak mluví sám o sobě a to je na jeho vystoupení znát. V pátek odjíždí na soustředění před závěrečným finále. "Tam se setkáme s odborníky, kteří nás naučí, jak se u přednášky chovat, tvářit nebo co dělat s rukama. I to se totiž boduje," upozornil mladík, který ovšem svou budoucnost u řečnického pultíku nevidí. "Myslím, že budu trenér fitness," naznačil.
