Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Srovnávat Čubu s Baťou je nebezpečná zkratka, varuje historik

  14:21aktualizováno  14:21
Někdejší šéf slavného JZD Slušovice František Čuba dostal od prezidenta Zemana vyznamenání za zásluhy. Přitom byl přes třicet let v komunistické straně a zadobře s mnoha tehdejšími pohlaváry. I díky konexím vytvořil prosperující gigant s obratem kolem miliardy, který v tehdejším Československu neměl obdoby. Podle historika však Čubovy zásluhy třeba s Baťou srovnávat nelze.

František Čuba potvrdil, že je ochotný podílet se na vedení Zlínského kraje. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Přesně před padesáti lety přišel do skomírajícího JZD Slušovice nový předseda. Jmenoval se František Čuba a byl jedním z těch, kteří se snažili dát kolektivnímu hospodaření řád. Tehdy 28letý agronom a komunista si nekladl malé cíle. Když pokořil laťku stamilionového obratu, mířil pořád výš.

K zemědělství časem přidružil výrobu počítačů, zemědělských strojů či kovovýrobu. Zatímco ostatní družstva živořila, agrokombinát i město Slušovice vzkvétaly.

František Čuba

Státní vyznamenání převzal i někdejší šéf proslulého slušovického JZD František
  • Narodil se ve Veselé u Slušovic 23. ledna 1936. Vystudoval střední školu v Opavě. V roce 1960 promoval na vysoké škole zemědělské v Praze, pak působil jako agronom v JZD Březůvky a na Okresním národním výboru v Gottwaldově.
  • V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice.
  • Po roce 1989 byl souzen za to, že vnitropodniková banka sloužila i lidem mimo družstvo, odsouzen nebyl.
  • Byl v důchodu, přednášel na vysokých školách, v roce 2012 se stal krajským zastupitelem za Zemanovce, prosadil se z posledního místa. Je i radním pro oblast zemědělství a spolupráce s východními trhy.
  • V oblasti zemědělství a hospodářství je poradcem prezidenta Miloše Zemana, který jej 28. října 2013 vyznamenal medailí Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti.
  • Za Zemanovce letos kandidoval v předčasných parlamentních volbách, získal nejvíce preferenčních hlasů, ale strana se do Poslanecké sněmovny nedostala.

S tím, jak se Čubovi dařilo, sbíral od komunistů medaile. Ještě v roce 1989, krátce před Listopadem, mu předal prezident Gustáv Husák titul Hrdina socialistické práce.

A po téměř čtvrtstoletí ho v pondělí na Den vzniku založení republiky vyznamenala další hlava státu - Miloš Zeman. Čubu, s nímž se přes dvacet let přátelí, přirovnal k Tomáši Baťovi a mluvil o něm jako o úspěšném podnikateli.

"Srovnávat Čubu a Baťu je ale nebezpečná zkratka," myslí si historik Ondřej Ševeček, který je ředitelem Filosofického ústavu Akademie věd ČR v Praze. "Čuba také nebyl podnikatel, ale ředitel, chcete-li manažer socialistického podniku," zdůraznil.

Nic není černobílé, ani Čuba

Jak by tedy zněla nejvěrnější charakteristika Čuby coby šéfa obřího agrokombinátu, který nepřežil přechod do kapitalismu? Ač to zní nepravděpodobně, najít správnou odpověď není snadné.

O fenoménu Čuba se sice popsala řada stránek, většinou v nich však mluvily dva druhy lidí: buď bývalí zaměstnanci, kteří "svého" předsedu dodnes hájí, a pak ti, již na něm nenechají nitku suchou.

Oba tábory se podle Ševečka mýlí. "Nic není černobílé, ani Čuba," míní.

Potíž je v tom, že se dochovalo nezvykle málo archiválií, jež by přiblížily fungování agrokombinátu.

Pro ilustraci: z JZD Kudlov je archivováno téměř deset metrů dokumentů, z JZD Fryšták přes pět, z JZD Slušovice necelé čtyři. Přitom rozsah jeho činnosti byl mnohonásobně větší.

Slušovické vedení argumentovalo tím, že velkou část dokumentů zničila povodeň. Nicméně Ševeček, jenž se o historii družstva zajímal, ale ztroskotal na nedostatcích podkladů, nevyloučil ani to, že některé papíry neměly spatřit světlo světa z jiných důvodů.

"Pokud provozujete ekonomickou činnost, která není úplně standardní, nemáte potřebu dokumenty archivovat," naznačil Ševeček.

Člen KSČ se vším, co k tomu patřilo

Čuba po krachu JZD v roce 1990, za nímž podle něho stál i tehdejší prezident Václav Havel, dvacet let nemluvil s novináři (jeho první rozhovor čtěte zde). Byl také souzen kvůli vnitropodnikové bance, ale nakonec osvobozen.

Stojí si však za tím, že vždy postupoval legálně, byť kontakt s komunistickými pohlaváry, kteří do Slušovic také jezdili, nepopírá.

Bývalý šéf proslulého JZD Slušovice a radní za SPOZ ve Zlínském kraji František
Šestasedmdesátiletý zastupitel Zemanovců František Čuba coby nejstarší člen

Čuba byl v KSČ od roku 1956 "se vším, co k tomu patřilo", a říká, že se za to nestydí. Podrobněji o tom mluvit odmítá. "Využívali jsme až na hranu tehdejší zákony," říká Čuba.

Jestliže ocenění za minulého režimu přijímal, třikrát odmítl křeslo ministra zemědělství. Úředničina, byť na nejvyšším postu, ho nelákala.

"Řekl jsem, že radši půjdu poklízet telata," reagoval Čuba. "Vím, že dnes může dělat ministra každý, ale otázka je jak."

Nadstandardní plat pro poctivé

Prosperita Slušovic podle něho vycházela z propracovaného systému práce a bylo skoro jedno, že šlo právě o zemědělství. Využíval motivační faktory, jež mohou být jednou z mála spojnic s Baťou.

"Když jste dělal práci poctivě, dostal jste ji nadstandardně zaplacenou. Navíc platy v družstvu nebývaly zdaněné," zavzpomínal spolumajitel firmy Fagus Vladimír Podéšť.

Do Slušovic přišel jako fotbalista, pak pracoval coby provozní technik a dispečer.

Jeho firma sídlí u slušovického dostihového závodiště a vyrostla jako jedna z mnoha na troskách někdejšího JZD.

"Za socialismu tam fungoval kapitalismus. Byla to velká škola," podotkla bývalá zaměstnankyně agrokombinátu Viera Valentová, jež má dnes také úspěšnou firmu ve Slušovicích.

Byl jedna ruka s komunisty, říká Devátý

Od "konkurence" se Čuba odlišoval i jinak. Měl vlastní leteckou linku, kterou vozil své zaměstnance na dovolenou do Vietnamu. Na burzách ve Slušovicích bylo k dostání tuzexové zboží. Na dostihy se sjíždělo 50 tisíc lidí.

Dokázal se ovšem také postarat o své zaměstnance. Už legendární jsou historky o tom, jak ráno někomu vyhořel dům a večer přijela z družstva na pomoc těžká technika. A přesně tyto věci podle kritiků dokazují, že měl Čuba nadstandardní možnosti plynoucí z blízkých vztahů s komunistickými vůdci.

Ve Slušovicích také dostali práci ti, kteří byli těžko zaměstnatelní. Mezi nimi byl v 80. letech paradoxně i disident a pozdější šéf Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý. Jako jeden z mála však byl z družstva vyloučen. Devátý je přesvědčen, že proto, že se stal mluvčím Charty 77.

"Čuba byl jedna ruka s komunisty. Vždyť sám prohlašoval, že si dokáže získat přízeň mocných za každého režimu," říká Devátý.

Miloš Zeman a František Čuba se setkali ve Slušovicích.

Miloš Zeman a František Čuba ve Slušovicích.

A medaile od Zemana mu dává za pravdu, až z toho zamrazí. "Zeman si může s Husákem podat ruku, dal políček všem, kdo bojovali proti komunistům," zlobí se Devátý, který v právě skončených volbách kandidoval v kraji za ODS.

Čuba hájil barvy Zemanovců. Jejich souboj vítěze neměl, jen poražené. František Čuba nicméně nadále zůstává krajským radním, když je v koalici se sociálními demokraty i komunisty. A nevzdává se svého snu: založit nové JZD Slušovice.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V dobách největší slávy spojovalo Holešov s Prahou až devět leteckých linek...
Na Holešov sázeli Baťa i Čuba, přistál tam Trump. Letiště ustoupilo zóně

Holešov kdysi soupeřil s Brnem o to, kde vznikne velké betonové letiště. Velké plány s ním měla firma Baťa i František Čuba. V dobách největší slávy odsud...  celý článek

Poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Poslanci chtějí zase uspět, nové tváře se strany bojí nasadit výš

Většina stran ve Zlínském kraji, které jdou do parlamentních voleb, sází na staré známé tváře. Noví lidé na čelných pozicích spíš scházejí. Podle politologů...  celý článek

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.