„Připravíme rozklad a podáme žalobu k soudu. Jde o nerovný přístup. Rozhodnutí ministerstva odporuje zákonu,“ prohlásil za zřizovatele školy Libor Daňhel.
Zlínská škola není jediná, která neuspěla. Odmítnuté školy naznačují, že může jít o politické rozhodnutí.
Argumentují čísly: loni ministerstvo zamítlo 5 z 53 žádostí. Letos má na stole 42 projektů a asi polovina se obává, že souhlas od úřadu nedostane. Už proto, že úředníci měli rozhodnout do konce ledna. To se ale nestalo a místo toho jsou zástupci škol jeden po druhém vyzýváni, aby si přišli do Prahy přečíst spis a dál čekali.
Paradoxní přitom je, že loni v listopadu jedno z oddělení ministerstva školství a tělovýchovy, které má na starosti právě základní školství, s otevřením školy ve Zlíně vydalo souhlas.
„Pak se dlouho nic nedělo a vše se nepochopitelně změnilo na začátku ledna, kdy se žádost posunula na oddělení, které řeší vzdělávání pedagogů. Teď ministerstvo mlží a obchází zákon,“ tvrdí Daňhel.
Ministerstvo takový výklad odmítá. Jako důvod zamítnutí uvádí, že otevření školy není v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2015-2020.
„Podle vývoje počtu dětí věkové kategorie 6-14 let včetně předpokládaného vývoje do roku 2021/22 jsou kapacity základních škol ve Zlíně i ve Zlínském kraji naddimenzované,“ sdělila mluvčí ministerstva Klára Bílá.
Ve zlínských školách je místo pro dva tisíce žáků
Ve Zlíně je nyní 19 škol, z toho 17 veřejných, jedna církevní a jedna soukromá. Nejvyšší povolený počet je 8 645 žáků, přičemž nyní je jich 6 659. Naplněnost tak dělá 77 procent.
„Vzhledem k tomu, že poskytovaná místa vzdělávání základních škol mají sídla ideálně rozmístěná na území města, jsou školy dostupné pro všechny děti. Většina základních škol ve městě Zlín má nenaplněnou nebo dostačující kapacitu,“ argumentuje Bílá, podle níž je síť a kapacita základních škol s ohledem na demografický vývoj dostatečná.
Ve zmíněném dokumentu je věta: „V oblasti základního vzdělávání bude podporováno navyšování kapacit základních škol tak, aby byly do školního roku 2016/17 zajištěny kapacity pro přijetí celého populačního ročníku v rámci dané lokality základní školy.“
Úřednický jazyk v překladu znamená, že pokud bude ve městě dětí více, než kolik se jich vejde do stávajících škol, stát přispěje nebo povolí otevření nové školy nebo navýšení kapacity. Z uvedené citace ale nevyplývá, že stát nebude povolovat novou školu ve chvíli, kdy je dost místa v těch stávajících. A také není vůbec jasné, od jakého počtu dětí považuje školu za kapacitně naplněnou.
Město i kraj jsou pro
S otevřením soukromé školy přitom souhlasí zlínský magistrát, který základní školy zřizuje, hlídá kapacitu a řeší jejich případný nedostatek.
„Nechceme nikomu bránit. Soukromé školy už tady máme a nemáme s nimi žádný problém,“ konstatovala radní za školství Kateřina Francová. Neobává se ani toho, že by soukromá škola „brala“ žáky ostatním.
Podle čísel je sice dětí ve školách méně, ale demografický vývoj naznačuje, že budou přibývat. Město navíc už v minulosti muselo kapacity navyšovat.
Vstřícný je i přístup kraje. „Nic proti tomu nemáme. Líbí se mi, že škola chtěla spolupracovat s univerzitou (více o spolupráci zde), a myslím, že by ostatní základní školy mohla nutit k tomu, aby zvýšily kvalitu výuky,“ uvedl krajský radní a poslanec Petr Gazdík, který má školství na starosti. „Nehledě na to, že zásadní rozhodnutí by mělo být na městě, které je za základní školství zodpovědné,“ dodal.
