Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Meteorologové v Holešově měří počasí pomocí šibenice i křišťálové koule

  8:50aktualizováno  8:50
Meteorologická stanice v Holešově funguje přes půl století. Měří vítr, vlhkost, teplotu, sluneční svit, srážky, sníh i radioaktivitu. Předpovídat počasí ale nesmí.

Vedoucí holešovské stanice Petr Škop. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Je pod mrakem a fouká studený vítr. Tak nějak by počasí shrnul běžný člověk. Profesionál, který se meteorologii věnuje desítky let, ale situaci dokáže popsat mnohem přesněji.

„Ještě před hodinou bylo zcela zataženo, teď bych do zprávy musel napsat skoro zataženo,“ poukázal Patrik Trnčák.

Fotogalerie

Je jedním ze tří stálých pracovníků meteostanice v Holešově. Profesionální a jediné ve Zlínském kraji, která patří pod Český hydrometeorologický ústav. I proto je v malém domku na okraji téměř prázdné průmyslové zóny nutná nepřetržitá čtyřiadvacetihodinová služba.

Počasí tady odborníci měří s pomocí srážkoměrů, teploměrů, vlhkoměrů, zařízení na měření rychlosti větru, intenzity slunečního svitu nebo výšky oblačnosti. Mají pro ně netradiční pojmenování, třeba Karel a Simona, šibenice, mikrovlnka, křišťálová koule nebo půjčka z Hvězdných válek.

Informace odtud ale odcházejí seriózní, přesné a s hodinovou pravidelností. Takové, z nichž pak meteorologové v televizi skládají obrázek o počasí v republice.

Ty, které z Holešova při pravidelném dnu otevřených dveří, mohly být maličko zkreslené. I když jen pro oko profesionála. Kolem venkovních měřicích přístrojů se totiž v té době pohybovaly desítky návštěvníků.

Meteorolog: Na dovolenou si s sebou beru tlakoměr

Z meteorologické stanice odchází každou hodinu informace o počasí.

Pro Český hydrometeorologický ústav je nepřetržitě sleduje tříčlenný tým pracovníků.

„Myslím, že je potřeba tak pět let, než si vychováme zkušeného kolegu,“ říká vedoucí stanice Petr Škop.

Proč to trvá tak dlouho?
Protože během jednoho roku člověk všechna stadia počasí nemusí zažít. A pak se stává, že přijde první bouřka, zvedne se vítr, fouká, padají kroupy a začátečník neví, co má první dělat. Nebo když měříte sněhovou pokrývku, stále se mění a vy musíte dodat zprávu. Je potřeba chladná hlava a zkušenosti, které přicházejí po těch pěti letech.

Je pro vás práce jednodušší, když počasí nepředpovídáte?
Ani ne. Software sice umí hodně věcí, ale my zpracováváme i vedlejší údaje. Není to jen o teplotě nebo srážkách, ale vyskytují se i různé jevy, je třeba rozeznat druh srážek a třeba z noci, kdy jede automat, musíme údaje sami vyhodnotit.

Ale sám pro sebe už asi odhadnete, jak bude, ne?
Víte, s počasím je to složité, takže mám spíše zdroje, do kterých jdu. Pamatuju si, jak bývalí zaměstnanci říkali, že předpověď nedají na delší dobu než na jeden den. Ale třeba když jedu na dovolenou, mám s sebou tlakoměr. Když stoupá nahoru, je předpoklad, že by se počasí mohlo zlepšit, když začne padat dolů, je předpoklad, že by se mohlo zhoršit. Ale jestli to bude za hodinu, nebo za tři, stejně nevím.

Ani pranostikám nevěříte?
Spoléhat se na ně nedá. Někdo třeba desetkrát vidí, že bouřka jde od Přerova, ale už zapomene, že desetkrát to nevyšlo. Nikdo se nezabýval tím, jestli ty pranostiky fungují na základě padesáti nebo třicetiprocentní úspěšnosti. Kdyby byly skutečně tak dobré, tak dneska nebudeme potřebovat přístroje a budeme se tím řídit. Čím víc mám zkušeností, tím víc vím, že počasí nejde nijak naškatulkovat.

„I když jsem tu sám, tak dvířka od budky otevírám v předklonu, protože kdybych byl v jejich rovině, šel by vítr kolem mne a údaje by to ovlivnilo,“ vysvětlil vedoucí stanice Petr Škop.

Kabely překousali hlodavci

Pro přístroje je ideální, když v jejich blízkosti nikdo nestojí, nejezdí auta, neroste vysoká tráva, protože to všechno má na měření vliv.

Na druhou stranu v Holešově pracují profesionálové a takové okolnosti umí odhalit a zohlednit. Přístroje například pořád neumí určit druhy oblačnosti ani srážek. To musí udělat člověk, stejně jako pohlídat, když přístroj ukazuje evidentní nesmysl.

„Například tady máme stožár, který v devítimetrové výšce měří rychlost a směr větru. Má ale jednu nevýhodu, že si ho jako bidlo oblíbila poštolka. Takže když mi údaj z něj chybí, neznamená to, že je bezvětří, ale otevřu okno, zatleskám, poštolka na nějakou dobu odletí a údaje se znovu objeví,“ popsal s úsměvem Škop.

Moderní digitální měřidlo zase loni ukazovalo vysoké nárazy větru pokaždé, když se v budově stanice vysávalo, protože bylo napojené na stejný elektrický obvod.

A když přízemní teploměr hlásil podivné hodnoty, zjistili pracovníci, že kabely v zemi zachutnaly nějakému hlodavci.

Všechny přístroje tady pro jistotu mají dvakrát. Údaje pak mohou srovnat a jednodušeji zjistit, v čem je problém.

Jedinou věc tady ale neřeší, a tou je předpověď počasí. Holešovská pobočka je totiž „jen“ měřicí a s otázkou, jak bude zítra nebo za týden, proto odborníci odkazují na brněnskou stanici, jež údaje z Holešova zpracovává.

Autor:




Hlavní zprávy

Jobs Contact
Storage/Backup Administrator (35.000 - 55.000 Kč)

Jobs Contact
Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.